Lži a čtení myšlenek

27. března 2013 v 21:20 | Teeda |  Myšlenky

Dělala jsem to jako malá a dělám to i teď. Lžu.

Lžu, když mám pocit, že pravda by mě potopila v očích ostatních. Když se mě Martin v páté třídě zeptal, jestli kouřím, okamžitě jsem odpověděla, že jo. Říct že ne, to by bylo skutečně degradující a když se vám kluk líbí, musíte mu odpovídat vždycky ano (až v pozdějším věku, jsem zjistila, že se to má s ano a ne přesně naopak).



Dneska jsem v lecčems dospělejší, ale sem tam lžu pořád. Když někdo řekne, jak je tahle věc strašná a že nechápe, jak to někdo může nosit, dívat se na to, jíst to… prostě se mi stává, že mi to ujede a já se zase tvářím, že souhlasím. Často u dvou lidí souhlasím pokaždé s naprosto protichůdnou věcí. A povím vám, když se ti dva pak sejdou a vy jste u toho, máte problém.

Snažila jsem se s tím přestat, ale jde to tak těžko. A vím přesně proč. Protože, jak jednou psala Bára, měla bych to snazší, kdybych si nemyslela, že umím číst myšlenky.

Bývám s naprostou jistotou přesvědčená, že vím, co by si o mně myslela Téra z koleje, kdybych před ní jedla v jednu ráno ten lovečák, co schovávám v lednici.
Vím přesně, co by si o mě pomyslel kamarád z kapely, kdyby věděl, že mám ráda Limp Bizkit a dost často mi z přehrávače hraje i stará Avril Lavigne. Jo. Zaťukal by si na čelo a odepsal mě jako hudebně zmařenou bytost.
Vidím to živě, jak bych mému učiteli na literaturu 19. století líčila, že nejradši čtu dětské knížky a Harry Potter má u mě zvláštní místo. Haha. Trefilo by ho. A pak by mě nechal vyloučit.
Kdyby moji nesmírně inteligentní spolužáci zjistili, že místo učení koukám na Ally McBeal, mysleli by si, že jsem hloupá nanynka a primitiv. Jistě by se podivili, jak je možné, že jsem se na vejšku vůbec dostala.

Dneska je v módě být underground. Musíte být cool a poslouchat jazz (příklad). Tvářit se chytře a koukat na drsný seriály. Žít konzumním způsobem života se odsuzuje. Spousta lidí vám bude tvrdit, že nekouká na televizi. Dneska to není in. Jenže víte co? Těší mě každou sobotu čekat na seriál. Dávají ráno Colomba a já zbožňuju ty jeho nenápadný otázky. Ale nikde to neříkám. Upíchnutí k telce nepatří ke vzdělané slečně.

Snažím se podvědomě nebýt výstřední a splynout. Zařadit se. Chci prostě někam patřit a někdy je snazší trochu lhát. Nebo spíš neříkat na hlas úplně pravdu. Když se mě tedy někdo zeptá, co čtu, vyjmenuji velké množství autorů, které mám ráda a kdoví proč, milej Harry mezi nima není. Proč asi. Když se mě ptají na oblíbené filmy, vysypu kvanta kvalitních titulů. A kupodivu o Smrtonosné pasti nebo The Jane Austin Book Club se ani nezmíním. Jo, je to tak. Žijeme ve světě, který nás nutí udržovat dekórum. A my se budeme ukazovat v takovém světle, v jakém chceme být vidět. A protože se ten motůrek v hlavě nikdy nezastaví, pořád si budeme říkat, že na nás ten chlap takhle kouká, protože máme tu sukni moc krátkou nebo se mu zdají vaše kecky moc odřený. A přesně proto si nikdy nevezmu ty zelené šaty mezi lidi. Co na tom, že mi to v nich před zrcadlem sluší. Kdyby mě v nich venku někdo potkal, pomyslel by si…

Přes to přese všechno lžu míň a míň. Občas přiznám i toho Harryho.
Čím jsem starší, tím jsem výstřednější. Možná. Možná mám taky prostě jen víc odvahu být sama sebou. .)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 tee-l tee-l | Web | 27. března 2013 v 22:28 | Reagovat

krásně  se čte  článek =)

2 Bára Bára | E-mail | Web | 27. března 2013 v 22:55 | Reagovat

Skvěle napsané. Donutilo mě to sáhnout si do vlastního svědomí.
Mě nejvíc v tom bytí sama sebou a přiznávání se k pokleslejší zábavě, třeba i oblibě červené knihovny, pomohlo až narození dětí :-) Méně mi záleží na intelektuální image a více se snažím být příkladem dětem.
Ale stále nejsem spokojena. A asi nikdy nebudu.
Tebe však obdivuju, že jsi vyšla s kůží na trh :-)

3 DK DK | Web | 27. března 2013 v 23:08 | Reagovat

Hlavní mýšlenka dobrá. Taky to dřív dělalo problém. Přiznat, že koukám na kreslené pohádky s barbie? Pustit si před někým Natalii Oreiro? A před češtinářem pípnout o Harrym Potterovi??
Teď už jsem naštěstí výstřednější, nebo, jak říkáš, sama sebou.. :)

4 pavel pavel | Web | 28. března 2013 v 10:26 | Reagovat

Tak to já zase nelžu a jsem nepřizpůbivej, což neznamená že bych byl cikán. :D

5 týtý týtý | 28. března 2013 v 10:34 | Reagovat

Skvělé :)

prosím o klik, moc mi to pomůže :) http://www.kupi.cz/?u=ahbh2

6 Littlew'ft Littlew'ft | Web | 28. března 2013 v 13:44 | Reagovat

Pěkné!:)

7 PaPája PaPája | Web | 28. března 2013 v 16:49 | Reagovat

Tohle se mi tak úžasně četlo a naprosto jsem se dokázala vžít do tvé situace. Taky lžu, ale jakoby v můj prospěch. Není lež jako lež:). Abych někam zapadla, tak raději souhlasím, PŘESNĚ! Teď to jsi ty, která mi mluví z duše :D !

S kamarádkou jsme si daly slib, že se nebudeme omezovat a budeme sami sebou ve všech směrech. Jde to, ale dře to. Občas zase sklouznu k tomu, že se spíš podřídím;).

Občas bych chtěla být tím člověkem, kterému se lidi přizpůsobují. :D

Jinak tohle bys měla fakt dát otisknout někam do novin. Skvělej článek. :)

8 Succuba Succuba | Web | 28. března 2013 v 17:03 | Reagovat

Přečteno jedním dechem! Tajně jsem čekala, jestli ze sebe vysypeš ještě nějaký megatajnosti. Já se na televizi sice nedívám, ale jen proto abych mohla strávit ten čas u notebooku s ještě stupidnějším seriálem, než by si v televizi troufli dávat. I když v dnešní době dysney chanel... Nicméně HP je pro mě taky totální srdcovka, ale pořád jsem ještě nějak nepochopila, že jinými lidmi není moc uznávaný... Bůh ví proč, že? :D

9 vencisak vencisak | Web | 29. března 2013 v 19:49 | Reagovat

Z toho si nic nedělej. :) A na Hercula Poirota koukáš taky?

10 karinga karinga | Web | 29. března 2013 v 22:45 | Reagovat

asi bych nemohla.. jsem hrdá na to, jaká jsem a co mě baví. Možná jsem příslušnicí undergroundu, ale už tam po těch letech trochu přesluhuji. Taky jsem řekla učiteli na literární teorii, že čtu S. Kinga. Odpověděl něco na styl: „Aha, popíček.“ A tak jsem pak napsala esej o tom, jak nemám ráda škatulkování ;) nevyloučil mě

11 eazi eazi | Web | 30. března 2013 v 17:35 | Reagovat

Skvěle se to čte, krásně napsáno. :)
A sakra! Taky lžu! :( Nevím, proč se lidi snaží vypadat vzdělaně a ovlivňují i mě?! Copak je špatného na tom, že jsem zkoukla bez mrknutí všechny dosavadní díly Preety little liars a ulítávám na komediích s Jenifer Aniston...? Každopádně ve "vyšší společnosti" je mi taky trapné přiznat, že můj oblíbený film je Drž hubu a raději se tvářím, jak strašně skvěle vystihl ten a ten herec bolest i když ve skutečnosti jsem u toho filmu usínala nudou... ;)

12 Teeda Teeda | Web | 2. dubna 2013 v 0:01 | Reagovat

Děkuji :)

[2]: Kůže na trhu se taky ale cítí ostýchavě a zranitelně. Možná jsem mohla přiznat méně.. :D

[7]: Vidíš, nad tím jsem vůbec neuvažovala. Třeba to tak je.. třeba se opravdu někdo přizpůsobuje i mě. :) A děkuji, velice se stydím. :)

[8]: Harry to má prostě těžký, nedá se nic dělat. A megatajností jsem vysypala až běda. I teď, když na to mrknu, tak si říkám, že tu Ally a Smrtonosnou past jsem možná vyslovovat nemusela. :D

[9]: Poirot se mi vyhýbá. Ani nevím, že ho někde dávají. Ale Colombo, jakmile jsem doma, nesmí mi utéct. Čekám totiž na paní Colombovou... :D

[10]: No, já mám tu zkušenost, že ti co nejvíce tvrdí, jak nic netají mají ten problém, že se skutečně snaží žít tak, jak tvrdí ostatním. Což je ale kolikrát ještě horší. Nu, tak třeba si výjimka. .)

[11]: Jo jo.. a všimla sis, že nejlépe hodnocené jsou ty filmy, na které se nedá dívat, protože po nich musíš navštívit s depresí psychologa? :D

13 Bev Bev | E-mail | Web | 2. dubna 2013 v 8:25 | Reagovat

Nádherně jsi to vystihla. Mě se strašně líbí, jak se v poslední době vlastně už nikdo na televizi nekouká a když, tak výhradně na dvojku a ZOOM. :-D Tomu se musím dost smát. Harryho Pottera mám taky moc ráda. Nedávno jsme s neteřema asi tři hodiny rozebíraly latinský původ jmen a kouzel a jejich skrytý význam a jak se Nebelvír a Zmijozel a ostatní názvy řeknou v němčině a angličtině v porovnání s češtinou a byl to nejzajímavější hovor jaký jsem za poslední dva roky vedla.

14 Bev Bev | E-mail | Web | 2. dubna 2013 v 8:26 | Reagovat

oprava: mně :)

15 Teeda Teeda | Web | 2. dubna 2013 v 16:04 | Reagovat

[13]: Á, to si mě potěšila. Nejen latinský původ jmen a kouzel jsou ideálním nevyčerpatelným tématem. Nepřestanu nikdy žasnout, kolik je tam toho poschovávaného. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama