Začátky, konce a jarní sliby

16. března 2013 v 20:13 | Teeda |  Útěky
Tohle by neměl být konec. Měl by to být začátek. Ale pokud by měl někdo po přečtení pocit, že jsem v koncích, není daleko od pravdy.

Jak to vlastně začalo. Jednou jsem běžela na autobus. Já, sportovkyně, taekwondistka, volejbalistka, basketbalistka, gymnastka, cyklistka, výletnice a já nevím, co všechno mě to vlastně za ten život potkalo. Ale pár let na vejšce udělalo jednu zásadní věc. Konec s tím vším. Co si budeme povídat. Cesta ze školy a do školy (autobusem), cesta do čtvrtého poschodí (výtahem) a běhání pouze na zastávku (pozdě), to není zrovna výcvik. A jak jsem se tak hnala na ten autobus, schvácená a polomrtvá, s pícháním v boku, plicích, hlavě, se sípavým dechem, věděla jsem, že ten moment, kdy se ze mě stal lenoch, musí skončit a to HNED!



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama