Duben 2013

Zapečená bagetka s grilovanou cibulkou

28. dubna 2013 v 22:03 | Teeda |  Chutě

Horká, křupavá, bylinková, máslová, sladká, slaná, s pikantní jiskrou, šťavnatá. Zapomněla jsem na něco? Jo, jasně. Je to ta nejobyčejnější věc na světě a je obrovsky dobrá!



Odpad fest 2013 a je to fuč

26. dubna 2013 v 21:56 | Teeda |  Drobky

Měsíce plánování, týdny a týdny práce a pak je to jako mžik. Jsem jedna z hlavních organizátorů malého festivalu v Českých Budějovicích. Někdo o něm mohl zaslechnout, někdo asi těžko. Co je ale důležité, právě máme za sebou pátý ročník. Mám pocit, že je to rok od roku těžší a těžší. Na druhou stranu je každým rokem více lidí, kteří přijdou a líbí se jim, co děláme.


Vlčí období

20. dubna 2013 v 19:21 | Teeda |  Myšlenky

Je jaro. Kvete kde co.
Kvetou fialky u nás před barákem.
Kvete žampion v naší lednici,
na který už měsíc nikdo nechce sáhnout.
V neposlední řadě kvetu i já. Z toho všeho.
Když jsem byla malá, říkali, že jsem pěkný kvítko.
Ve druháku mě uchvátila poezie Baudelairových Květů zla.
Jedno jaro jsem nenáviděla květák,
protože jsme ho měli celý měsíc doma k večeři.
Ráda sleduji, jak se rozvíjí kvetoucí čaj.
A pak jsou tu ty vlčí máky.


Tlení a placaté myšlenky

11. dubna 2013 v 22:15 | Teeda |  Myšlenky

Někdy chcete udělat tolik věcí, že nakonec neuděláte vůbec nic. Krucipísek.


A to ani nemluvím o tom, že čím více mám času, tím méně toho obyčejně udělám. Jsem prostě ten typ, co sám od sebe má mraky nápadů, ale k jejich realizaci potřebuje bič.

Pamatuji si, jak jsem ve škole nestíhala. Tenhle chtěl seminárku, další den kurz archeologie od rána do večera, než se člověk nadál, byl tu seminář, na který měl mít načteno x knih a než se z toho stihnul vzpamatovat už na něj za rohem čekala diskuze na totalitní režim a seminárka na kastelologii. Znáte to. Systém absolutního zahlcení a pocity nemožnosti splnit to, co se očekává, že splníte.


Možná, možná ne

8. dubna 2013 v 19:54 | Teeda |  Útěky

V mém podivném běhacím úboru jsem se opatrně vyplížila z domu, procupitala dvěma ulicemi a mihla se přes silnici, abych byla co nejdříve skrytá za stromy lemující náš nádherný rybník. Tak. I dnes jsem se nikým (známým) neviděna dostala na svou startovací čáru.


Jak nikdo nic neudělal

6. dubna 2013 v 17:19 | Teeda |  Myšlenky

Tak jsem trochu smutná, naštvaná nebo nevím co vlastně. Včera jsem měla takovej hloupej nápad. Ráno jsem vstala v osm a říkala jsem si, že když mám volno, bylo by fajn vymyslet nějaké smysluplné zaplnění dopoledne. Vrhla jsem se tedy na výrobu šperků na blížící se festival a k tomu jsem si pustila záznam procesu s Miladou Horákovou a její skupinou.



Ona

4. dubna 2013 v 14:57 | Teeda |  Myšlenky

Proč o ní píšu. Znáte to, jak potkáte slečnu s pankáčem na hlavě, tak růžovým, že z něj nemůžete spustit oči? Nebo když potkáte jinou s tak krásnými šaty, že na ně musíte pořád koukat, připadáte si hloupě, ale nemůžete si pomoct? Přesně takhle totiž působí ona. Je tak zvláštní, že na ní musíte nevychovaně zírat.
Nebyla mi úplně sympatická, když jsme se spolu potkaly poprvé. Ale všimla jsem si jí. A nedalo mi to, postupně jsem vstřebávala jen tak mimoděk informace o ní. A pak jednou, jsme spolu mluvily a já jí začala mít ráda.


Domácí chleba s vajíčkovo-řeřichovou pomazánkou

3. dubna 2013 v 11:06 | Teeda |  Chutě


A je to tady. Je po Velikonocích a mě se tu nahromadilo vajíček, že bych s nima postavila další Karlův most. Z toho je jediného úniku. Pomazánka. A jestli chci, aby se snědlo tolik pomazánky, musím tomu dát něco extra. Ehm, co třeba ji mazat na domácí, ještě horký a křupavý chleba? :)



Zpola pohádka, zpola past

1. dubna 2013 v 23:38 | Teeda |  Knihy

Thomas Mann
Smrt v Benátkách



"To byly Benátky - ta lichotná a podezřelá krasavice - to město zpola pohádka, zpola past na cizince, v jehož hnilobném vzduchu kdysi hýřivě bujelo umění a jež vnuklo hudebníkům zvuky, které ukolébávají a záletnicky uspávají."

Thomas Mann byl německý prozaik a esejista, se kterým se každý z nás jistě setkal, ať už v podobě čtenáře nebo třeba studenta, který se snažil zapamatovat si rok 1929, kdy se tento spisovatel stal držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Ale jak už to tak bývá, je tu toho více, proč je dobré o tomhle chlápkovi vědět. Třeba jen proto, že se mu daří vyvolat tu osobitou nevolnost spojenou s potěchou. Nebudete litovat přečtených stran...