O živelných pohromách, slzách a smíchu

21. května 2013 v 19:22 | Teeda |  Myšlenky
Věnováno panu Miloši Zemanovi.

Člověka, bůhví proč, od přírody fascinují katastrofy. Fascinuje nás tornádo, které se řítí oblastí, unáší věci, zvířata, lidi, nechává spoušť. Přitahuje nás pohled na sopku chrlící lávu, je to nebezpečné a máme strach, ale stejně se musíme dívat. Chceme se dotknout vln při povodních, protože ta neskutečná a děsivá síla vody nás unáší a nejradši bychom si na ni sáhli s dychtivým výrazem a přitom hrůzou v očích. Živly. Nikdy je nedokážeme úplně pochopit a někde vzadu jsme pořád ti primitivní človíčci, kteří si možná chvilku mysleli, že zvítězili, ale ono je všechno vlastně úplně jinak.




Živly nás berou. Ve všech podobách. Bojíme se jich, ale jsou vzrušující. Je to jako s chlapama. Ti zlobiví rošťáci, ti s tou nebezpečnou jiskrou v oku, to jsou ti, které chceme a kterým nakonec vždycky podléháme. Charisma. To nebezpečné svůdné charisma, které dokáže nakousat zdravý rozum, rozcupovat ho na kousíčky a pak ho vyhodit z okna do větru. Je zvláštní, že člověk tenhle destruktivní krok udělá i bez toho uchvacujícího charismatického podnětu.

Myslím, že je to v lidské povaze. Podstupovat nebezpečí. Hlavně to emocionální. Člověk za to určitým způsobem zaplatil. Je to jediný tvor, který dokáže plakat. Zároveň ale také jediný tvor, který se dokáže smát. Jo. Každý risk má své výhody a nevýhody. Jak to dopadne, většinou nevíme.

Po letech vývoje, zkušeností, po těch napěchovaných dějinách, o kterých se Americe může jen zdát, po tom všem si říkám, jak je to možné, že nás zase svedlo pokušení. Tolik se chceme dívat na katastrofu, tolik nebezpečnou, tolik si chceme sáhnout na nebezpečný živel, že nakonec nebudeme vědět, jestli plakat nebo se smát. Víte, ono je to ale v určitou chvíli už vlastně jedno. Taková je lidská povaha. Myslí si, že zvítězila, ale jak víte, všechno je jinak. Zase jsme prohráli. Alespoň na 5 let ano.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 A. A. | Web | 21. května 2013 v 20:26 | Reagovat

Jeden z nejlepších článků, který jsem kdy k tématu týdne četla. Vyjádřit to zlo, které z tohoto tématu čiší a přitom hovořit jen v přirovnání. Máš můj respekt.

2 denikobycejnyzensky denikobycejnyzensky | Web | 21. května 2013 v 21:10 | Reagovat

Perfektní... Lépe se to už vyjádřit nedá.
D.O.Z.

3 PaPája PaPája | Web | 21. května 2013 v 21:14 | Reagovat

Ty si prostě jednoduše úžasná! Jak dokážeš tak dobře ty myšlenky sepsat? Strašně dobře se to čte:).

4 simka simka | Web | 22. května 2013 v 12:46 | Reagovat

Zpracování je úžasné. S většinou textu souhlasím, a myšlenka je skvěle vyjádřena. :)

5 Sentencia Sentencia | Web | 24. května 2013 v 9:30 | Reagovat

vyjádřila jsi to naprosto skvěle a jasně. Lidé si prostě potřebují padnout na dno, zažít si to dobrodružství, i když ví, že je to může stát úplně všechno. Zkrátka jim to nedá...
I když v tomhle případě se nedá mluvit ani o charisma, nebo kráse, ani o živém a fascinujícím živlu (možná tak ty záplavy, protože jeho věčné excesy náš stát dost možná potopí a když ne doslova, tak obrazně určitě) a v mých očích je to rozhodně jen a jen k pláči

6 Succuba Succuba | Web | 30. května 2013 v 23:52 | Reagovat

Tý jo, jak už lidi psali, fakt respekt! Hlavě ten poslední odstavec mě dostal. A trochu mi ten článek připomněl tvůj koment u mě na blogu. Asi s tím máš vážně pravdu. Nebezpečné věci lidi přitahují... škoda...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama