Jak se stát spisovatelem

11. srpna 2013 v 8:52 | Teeda |  Drobky
Tohle není návod. Tohle je reakce. Je to odpověď na ty stovky blogových výkřiků, které naříkají v těch samých větách a slovech. Spisovatelka. Žurnalistka. Novinářka.



Spisovatelkou se nestanete tak, že vystudujete školu. Dokonce ani tak, že napíšete knihu. Jediný způsob, jak být spisovatelkou, je knihu vydat a mít ji čtenou. Každý kdo uvaří, totiž ještě není kuchař, pokud se to nedá jíst. A pak je rozdíl mezi tím, co se dá jíst a tím, co mi tak chutná, že bych to jedla stále a znovu a klidně si i přidala. Je fajn si uvědomit, že neúspěšný spisovatel je prostě člověk, který píše a touží být spisovatelem.

Jak je to s tou školou. Ano. Obor žurnalistiky je naplněn k prasknutí a každý rok u nás několik univerzit chrlí stovky nových absolventů. Kolik se jich asi tak dokáže uplatnit? Jen ti, kteří jsou dobří. A to jsme zase na začátku. K tomu, abyste dobře psali, nepotřebujete studovat žádnou školu. Buď to máte nebo ne. Můžete svůj styl dopilovat, ale ne se ho naučit.

Škola je pro budoucího psavce důležitá z několika důvodů, ale žádný vyloženě nesměřuje k oboru žurnalistiky. Jediné, co potřebujete, je rozhled. Potřebujete číst. Potřebujete načíst klasiky, abyste dokázali pochopit podtextové odkazy dalších autorů. Potřebujete rozšiřovat slovní zásobu. Potřebujete poznávat nové styly a pojetí. Potřebujete si rozšířit obzory a na to stačí číst něco jiného než dívčí románky. Potřebujete číst i věci, které číst nechcete. Bývá to velmi užitečné.

To, co budete studovat jako obor, je pro vás vlastně pramen. Pokud půjdete studovat politologii, je pravděpodobné, že budete schopni psát o politice a novinařina vám bude v tomto směru mnohem otevřenější, než obyčejnému studentovi žurnalistiky. Pokud se pustíte do studia cizích jazyků, máte šanci psát reporty ze zahraničí. Pokud vás zaujme obor literatury, klidně se můžete dostat k recenzentům. Možností je mraky. A mimo jiné vám zajistí použitelnost ve více zaměstnáních. Pokud si například vyberete učitelský dvouobor, budete kovaní důkladně ve dvou disciplínách, a máte pak jistotu, že v případě, že se nedokážete uchytit jako psavec, můžete zatím učit nebo jinak využít toho, co jste vystudovali. Například studia více jazyků jsou v tomhle velmi vděčná. Tam se jako prozatímní možnost nabízí třeba i překladatelství.

Co ti novináři? Je to taková legrace? Ono je to lákavé. A jsou i taková místa snů, ale je potřeba si uvědomit, že dostat se do redakce prestižního časopisu není jen tak. A někdy i tam platí to samé, co pro obyčejného novináře. Nikdy nepíšete tak úplně to, co byste psát chtěli. Vždy je nad vámi někdo, kdo vám vaše nejlepší dílo vrátí těsně před uzávěrkou proškrtané a s výrazným nápisem "přepsat". Musíte čerpat a citovat prameny v jiných jazycích. Lidé, o kterých napíšete a ve jméně bude překlep, vám budou vyhrožovat a jakákoli nepřesnost v článku vám bude omlácena o hlavu. Novinář nefunguje tak, že sedí v kanceláři nebo doma a v klídku si píše článek ve stylu Carry a Sexu ve městě. Navíc, vážně myslíte, že za jeden článek týdně byste dostali tolik, aby vám to pokrylo vaše životní náklady? Zkrátka a dobře, je to dřina. Moc hezká a lákavá, ale ne pro každého a je třeba říct, že ne každý o tom má úplně realistickou představu.

Tak jak se tedy stát spisovatelem? Jakou cestou se tedy vydat?
Neexistuje návod. A snít je moc fajn. Někdy ale neškodí si uvědomit, že na tom stejném webu sní úplně stejně tisícovka dalších holek. A kolik jich opravdu píše tak, že by si to zasloužilo přebal a desky? Pokud to soudím jako obyčejný čtenář, znám asi dva nebo tři blogy, které bych si koupila v knižní podobě. Jsou to výjimky, které ráda čtu pro styl psaní, pro zajímavé myšlenky a důmyslné pointy. Je opravdu zvláštní, že jsou to zrovna blogy, kde o touze "stát se spisovatelem" nenajdete ani zmínku.

To co jsem napsala není žádné dogma. Deset lidí, deset názorů, však to znáte. A na studiu žurnalistiky samo sebou není nic špatného. Pokud umíte psát, tak se potrénujete a něco nového jistě zjistíte. Jenom mi to nedalo. Tak pište a dělejte, co sami chcete nejvíce. Jen nad tím prostě uvažujte. Vy sami jste nakonec jediní, kdo opravdu ví, co ve vás je.


* s knihou mě fotila Lucie
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Chcete se v životě živit psaním?

Ano
Ne

Komentáře

1 Houbička Houbička | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 9:53 | Reagovat

Perfektní článek. :)
Já přiznávám, že mne také novinařina láká, ale uvědomuji si to všechno... Hlavně to, že nepíšu tak skvěle. :) A tak trénuji podle kurzů Markéty Dočekalové psaní publicistických žánrů (narativní tvorba mě neláká).
Každopádně já jsem ten typ člověka, který věří, že když ho nikdo nezaměstná, vytvoří si jí sám...
A studovat chci psychologii a nutričního terapeuta :) Oni v redakcích totiž lidi, kteří mají jen žurnalistiku, většinou nechtějí. Hledají specialisty v nějakém konkrétním oboru.

Naštěstí mám i jeden náhradní sen - být výživovou poradkyní.. Ale to také není nejlehčí.

Každopádně já věřím, že to hlavní, co musíme k dosažení snů udělat, je opravdu především v hlavě. Stále na to myslet a každý den se budoucnosti alespoň půl hodiny věnovat. Nevěřím, že když na tom někdo bude takhle pracovat deset let, že se mu to nevydaří...

Proč sis vybrala zrovna tohle téma? Píšeš o tom dost rozumně. Jsi také "budoucí spisovatelka"? :)

2 Sentencia Sentencia | Web | 11. srpna 2013 v 9:56 | Reagovat

studuju žurnalistiku - tahle věta zní hrozně hezky, ale co vlastně z těch lidí, co z ní vylezou, přesně je? Jaké mají možnosti? Navíc je to přesně, jak jsi psala - je jich teď strašně moc a jen málokdo má skutečný talent a odhodlání, aby mohl v redakci nebo jako spisovatel na volné noze pracovat. Já třeba knížku napsanou mám. A podle reakcí okolí je i docela dobrá... ale není vydaná a nejspíš ještě dlouho nebude, protože se v našich vodách jen těžko hledá vydavatelství, které si vezme na triko fantasy prvotinu mladé holky a ještě k tomu v takovém rozsahu, jakém jsem ji napsala... zkrátka - být spisovatelem není taková sranda, jak se může na první pohled zdát. A to samé platí o práci redaktora. Já vystřídala už pár redaktorských míst (jen na internetových portálech) a upřímně - není to žádný prd** :D

3 PaPája PaPája | Web | 11. srpna 2013 v 13:13 | Reagovat

Žurnalistika je moc lákavá, mě se třeba moc líbí, ale je fakt, že samotným vystudováním tohohle oboru se novinářem člověk nestane a taky si uvědomuju, jak těžký musí být se uchytit a sehnat nějaký to vytoužený místo. Je to hrozně individuální. Přesně jak si napsala, ten člověk to musí mít v sobě.

Příkladem je třeba Aňa Geislerová. Ta má za sebou jenom základku, a kde je? Několik Českých lvů a ocenění. Nebo znáš třeba blogerku Renatu Francovou? Je to sice vystudovaná právnička, ale vede si blog, píše sloupky do Mladý fronty a mám od ní doma i knížku. :)

Ono se vůbec říká, že člověk většinou nedělá tu práci, kterou má vystudovanou. :D :)

Tenhle tvůj dokáže otevřít oči. A mimochodem, ta fotka je prostě parádní. :)

4 Mavis E. Strix Mavis E. Strix | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 13:53 | Reagovat

Tento článok akoby mi kričal z duše! V poslednej dobe nepočúvam nič iné, ako to, koľko ľudí ide na žurnalistiku, koľko ľudí chce písať, koľko ľudí chce vydať knihu a venovať na písaniu. Je to všade! Akurát že nie každý vie naozaj písať. Aj bežný človek cíti, kedy z diela niečo ide a kedy zase nie. Dobre si napísala to, že na mnohých blogoch, ktorých autori vlastne ani netúžia byť spisovateľmi, nájdeme množstvo lepších článkov ako na blogoch, kde je v každej druhej vete opísaná autorkina neskutočná túžba stať sa spisovateľkou.

Tiež som zástanca toho, že človek môže byť aj smetiar a i tak napíše bestseller, pokiaľ má talent. Koľko spevákov neštudovalo nijakú spevácku školu a dnes sú ikony spevu. Škola ti nedá talent, toto si ľudia neuvedomujú, a je to škoda.

Áno, ideálny obraz novinárov v televízii. Stále je to rovnaké. Sem-tam ukážu, aká je tá práca ťažká, ako sa musia tí novinári snažiť a podobne, no v konečnom dôsledku aj tak vyjdu ako úžasne platení, spokojní ľudia, pre ktorých je písanie hračka. Myslím, že je to absolútna somarina a práve kvôli takýmto ukážkam/príkladom má veľa mladých ľudí o písaní úplne inú predstavu ako by v skutočnosti mali mať.

Každopádne, na záver musím dodať, že článok si napísala úžasne, palec hore!

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 14:20 | Reagovat

Pokud jde o debaty o "spisovatelství" bývám celkem příkrý. Spisovatel určitě není ten, kdo se spisovatelem "vyučil", byť by spisovatelství studoval desítky let. A už vůbec ne dobrým spisovatelem. Jsem velmi kritický i vůči všem těm populárním "kurzům tvůrčího psaní", pokud jsou svými frekventanty považovány za vstupenku do spisovatelského světa. Ale to je stejná potenciální diskuse jako ve všech jiných oborech: Když si jdu večer začutat na plácek za domem, opravňuje mě to k tomu, abych si dal na vizitku "Petr Vápeník - fotbalista"? :-)

6 Houbička Houbička | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 14:47 | Reagovat

[5]: Podle mě jsou kurzy tvůrčího psaní skvělá věc. Talent ti samozřejmě nedají, ale ještě jsem neviděla, že by ho někdo slíbil.
například kurz Markéty Dočekalové (ač jsem ho neabsolvovala, mám z něj pouze zápisy) mi dal hodně. Je to proto, že psaní je řemeslo a to se musí trénovat. Hlavně tedy v publicistice, než v narativní tvorbě, ale i tam se dá pochytit hodně užitečného.
V kurzech většinou nejde o talent a o to naučit kurzistu hrát si dobře se slovy, ale o dokonalé pochopení žánrů a dodržování formy a podobné "technické" věci.

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 14:58 | Reagovat

[6]: Však si taky všimni toho, co jsem přesně napsal: že jsem "kritický ke kurzům tvůrčího psaní,které jsou svými frekventanty považovány za vstupenku do spisovatelského světa". Ano, řemeslo se takto dá částečně pilovat, ale hrozí i obrácený proces: zbožštění řemeslných pravidel. Zastávám názor, že spisovatel nemá pravidla papouškovat, ale tvořit. A svůj styl si má spisovatel tvořit cestou vlastních pokusů a omylů, protože právě to mu dává jedinečnost, která jediná ho v důsledku dokáže odlišit od masy ostatních adeptů :-).

8 Houbička Houbička | E-mail | Web | 11. srpna 2013 v 15:00 | Reagovat

[7]: Amen :)

9 Guizmo Guizmo | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 1:30 | Reagovat

Tohle se na blogu řešilo tak před rokem, kdo je pisálek, kdo spisovatel a tak.
Docela hodně akčně, bylo toho tu fakt plno =D

10 Teeda Teeda | Web | 12. srpna 2013 v 13:03 | Reagovat

[1]:: Tohle téma jsem si vybrala, protože každý druhý blog to křičí do světa a mě to vadí. Ono to totiž bývá tak, že mezi "slepejma jednookej králem". Kdyby se ty lidi chvilku dostali do skupiny skutečné konkurence, valili by oči. Nestačí dobře psát. Musí mít nápady, být originální. V tom ti žádná škola nepomůže.

[2]:: Přesně jak píšeš. Nikdo neví, co z nich je. A nikdo neví, co budou dělat.

[3]:: Hele s tou Geislerkou si mě docela vyšokovala. To jsem vůbec neměla tušení. Ale je fakt, že to je výborný příklad. A taková Rowlingová se taky zrovna nepouštěla do světa žurnalistiky. Podle mě se úspěch nedá plánovat. Buď přijde nebo ne. :)

[4]:: Je to jak epidemie, co? :D

[5]:: To bys musel za domem čutat jako Bůh. :D

[6]:: Mám za sebou v rámci studia kurz tvůrčího psaní. A myslím, že jediné, co ti to dá, je motivace psát typově něco, co bys sama od sebe nikdy nepsala.
Naopak musím souhlasit s Červem, že pokud se učíš určité typy a postupy, tak to omezuje tvoje vlastní vnímání.
Kurz psaní je podle mě dobrý jen jako zábava, která tě motivuje nelenošit. Nic jiného. Nakonec se totiž ukáže, že plnit dobře nápaditě úkoly zvládají jen ti, co psát umí. Ostatním je to na nic.

[9]:: Tak před rokem já tu ještě nebyla, tak o tom nic nevím. Bylo to hodně velký? A jen u někoho nebo to bylo nějaké téma pro všechny? Ale je mi jasné, že nejsem první rýpal. :)

11 Guizmo Guizmo | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 14:06 | Reagovat

[10]: Možná to bylo ještě dřív, protože tehdy jsem se tu ani já moc neorientovala a já bloguji aktivně asi druhý rok.
Tehdy to bylo docela velký, protože tu samozřejmě píše každej a nějak se všichni snažili dojít k tomu kdo vůbec jsou. Jestli spisovatelé, pisálci, blogeři a tak

12 Magdaléna Magdaléna | Web | 12. srpna 2013 v 14:53 | Reagovat

Kdybych tento článek četla před pár měsíci, asi bych ho komentovala ve stylu, že je pěkné a neškodné živit v sobě spisovatelské (a nebo jakékoli jiné) sny. Nedávno mi ale kamarádka řekla, že se chce hlásit na žurnalistiku. Překvapilo mě to, ona není příliš psací typ. Řekla jsem jí, že si nemyslím, že to je nejlepší nápad (a to nejen proto, že jako argument uvedla jedničky ze slohů). Když člověk vidí někoho konkrétního, dojde mu, že ty sny můžou být i škodné a to i docela dost...
.
Teď tedy komentuji ve stylu "souhlasím" a možná tento článek kamarádce přepošlu... :)

13 Ježurka Ježurka | Web | 12. srpna 2013 v 17:39 | Reagovat

Já bych řekla, že je to s tím psaním čím dál horší. Spousta lidí si o sobě myslí, jak budou čtiví, jak to umí, ale skutek utek. Ono se také podle mne čím dál tím méně knih čte. Počítače na to mají hodně vliv.

14 kE kE | Web | 12. srpna 2013 v 21:45 | Reagovat

především bych dodal, že je třeba o čem psát a mít něco prožitého... spousta geniálních autorů jsou bývalý alkoholici, feťáci, vystřídali nespočet povolání, prošli si opravdu krutými chvílemi.. to není návod na to, abyste teď šli ven, vypili flašku rumu, dali výpověď a šlehli si heroin... jen nemůže člověk ve dvaceti očekávat, že napíše bestseller

15 Teeda Teeda | Web | 12. srpna 2013 v 21:58 | Reagovat

[12]: Mám to kolem sebe taky. Lidi, co nedají dohromady nápaditou větu, ale na tyhle obory se hlásí. A já přitom vím, že ho v pohodě strčím do kapsy a sama bych se na takovej obor přihlásit nemohla, protože vím, že horda lidí píše tisíckrát lépe než já. Hm. Možná je to prostě sebevědomím. Někdy fakt až nezdryvým. :)

[13]: To je velmi trefné. Lidi čtou méně. I když, dělala jsem pro bakalářku výzkum v oblasti čtenářství na druhém stupni ZŠ a není to tak, že by vyloženě vůbec nečetly, ale spíš tak, že čtou jen nic nedávající braky. :/

[14]: Yes. Takovej Christopher Paolini napsal bestseler v patnácti, ale je to čestná výjimka a pochybuji, že takovej člověk je tu na blogu třeba jen jedinej.

16 Foxie Foxie | Web | 30. srpna 2013 v 15:33 | Reagovat

Máš sakra pravdu, holka. Vďaka za článok, je toho toľko, nad čím z neho premýšľam.

Tohle by malo byť povinné čítanie, než niekto s písaním vôbec začne. Mnohí pseudo-spisovatelia chcú byť spisovateľmi skutočnými, ale... je to ako s kreslením, samozrejme, že sa dá vypilovať, získať potrebné grify a remeselné zručnosti, no je to talent a vášeň, čo robí z vecí umenie.

17 Šár - staymind Šár - staymind | E-mail | Web | 16. dubna 2015 v 20:47 | Reagovat

Moc hezky a hlavně pravdivě napsáno :) Snad budu patřit k těm úspěšnějším.

18 slunecnyden slunecnyden | 18. dubna 2015 v 17:00 | Reagovat

Novinařina mě neláká :-) V osmnácti mě lákala psychologie - jenže brali 6 lidí z tisícovky :-) Miluji psaní a neumím si život bez něj představit. Stejně jako bez dětí... Je to těžké, rozhodovat se - co mě bude živit? A co mě bude bavit? Tak přeji všem, ať se to podaří spojit .-)

19 já | 14. května 2015 v 11:28 | Reagovat

[12]: Jedničky ze slohu vypovídáají jen o podlézavosti učitelce nebo žraní jejích názorů. Žádný talent.

20 já | 14. května 2015 v 11:33 | Reagovat

[14]: Souhlasím.
Člověk nemusí být alkoholik a feťák, ale měl by něco prožít, aby měl o čem psát.

Člověk který nic neprožil, nic nezažil, nemá o čem psát.

Podle mě je dobré si vyslechnout životní příběhy jiných lidí.
Pokud teda znáte někoho, kdo je sdílný, protože většina lidi není sdílná.

21 já | 14. května 2015 v 11:36 | Reagovat

[15]: 99% knih jsou braky.
Dokonce i knihy, o kterých se učí v předmětu "česká jakyz a umělecká literatura" jsou v převážnné většině braky.

Jo příliš vysoké sebevědomí je typické pro všechny extroverty.

22 já | 14. května 2015 v 11:45 | Reagovat

Spisovatelka. Žurnalistka. Novinářka.

K tomu nutno říci, že spisovatelka NENÍ synonynomum pro žurnalistku a novinářku.

žurnalistka je novinářka

spisovatelka NENÍ novinářka

Spisovatelstvíé a novinařinu nelze dávat dohromady, protože ikdyž se v obou případech jedná o psaní, vyžaduje každé úplně jinou duši.
A obsah novinového článku a knihy je také úplně jiný.

Nivinový článek je rychlý, plný chyb (na kterých neáleží), ale čerství aktuálně informující o nové (bulvární lákavé magnetické)  události. Čím rychleji přijde článek na svět, tím vyšší má hodnotu.

Člověk si nečte noviny proto, aby viděl kvalitní text, ale proto, aby se něco dozvěděl, ideálně něco zarážejícího překvapujícího fascinujícího překvapivého.
Prakticky všechny noviny jsou bulvární.
Mladá Fronta = bulvár
Lidovka = bulvár
Blesk  = také bulvár

23 Teeda Teeda | Web | 14. května 2015 v 15:12 | Reagovat

[22]: Ne. Nejsou to synonyma. Je to vyjmenování toho, čím by chtěli blogeři vším být. Od člověka, který píše jako ty, je ale asi těžko chtít aby chápal významy slov.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama