Ranní politika

29. října 2013 v 15:09 | Teeda |  Myšlenky

Včera ráno jsme si nařídili budíky a kolem šesté se vydali na jihočeská Blata. Chtěli jsme stihnout mlhy v loukách a východ slunce. Klábosili jsme o nepodstatných věcech a ťapkali mokrou trávou, nakonec bez mlhy, pod zataženým nebem. Čtyři hůďata, všem dávno přes dvacet, co víme o životě… asi nic.





Podívali jsme se na pomník Kubaty, co dal hlavu za Blata. Pověděla jsem všem něco o povstání místních sedláků a o tajemné legendě umrlčích kamenů. Ponurá historka nás vyhnala hledat rozbřesk a tak jsme usedli k hrázi rybníka a dívali se na trhající se mraky, vyhlíželi sluneční paprsky a diskutovali. O čem jiném než o politice.

Proč patnácti procentům lidí selhala paměť? Problém minulosti je v tom, že máme tendenci vzpomínat nostalgickým způsobem. Pamatujeme si to hezké a podvědomě vytěsňujeme nepříjemné vzpomínky. Je fajn vzpomínat na to, že cigarety stály korunu padesát a je těžké si vzpomenout, že jet na stáž do Anglie bylo sci-fi.
Obyčejným lidem, se žilo dobře. Jistě že ano. Pokud někdo souhlasí a nevybočuje z řady. Lidé jsou líní a pohodlní. Nechtějí se vždy podílet, nechtějí vždy svobodu. Potřebují, aby je někdo vedl a svazoval, protože to postrádá myšlení. Absence nutnosti rozhodování a vlastní zodpovědnosti. Jo. Za komunismu bylo dobře. Nikdo se nemusel rozhodovat. Vše bylo už rozhodnuto za něj.

"Pan prezident" Zeman je figurka, kterou by Orwell jistě rád obsadil do své Farmy zvířat. Ptám se proč, a jak je to možné. Kdo by chtěl volit jako zástupce státu někoho, kdo hýří arogancí, nedokáže odpovědět na položenou otázku a dokáže lež položit tak, že zní jako hrdinský čin? Proč by jakýkoli Čech chtěl, aby ho zastupoval někdo takový?

"Nadstranický prezident" se kromě mnoha ostudných projevů zasloužil i o rozklad politické scény. A nemám teď na mysli to, že si dosadil vlastní vládu s vlastními nezvolenými lidmi (Aha. Demokracie. Proč to připomíná únorový převrat, ehm... to by bylo na dlouho). Teď mi jde o to, jak likviduje ty, kteří nesouhlasí. Postranními cestičkami se to vplížilo do ČSSD a my se jen díváme na zuřící politický boj. Odhlédneme-li od celé té šílenosti jako takové (po vyhraných volbách se totálně rozložila strana), nabízí se zajímavé otázky, jako že Sobotka je ten, jehož tvář vyzývala voliče na billboardech - tedy zrada těm, co ho volili?, nebo, že on sám se tam drží, i když oficiálně už je vyšoupnutý - má vůbec právo nerespektovat radu?. Není to celé o ničem jiném, než o moci. A v tom se tu vše, co jsem zatím zmínila, snoubí se vším.

Všichni v této zemi vlastně bojují o moc. Zeman usiluje o každý kousek . Sobotka by si svou moc nerad dal uzmout. Komunisté se k moci znovu dostávají.

A tak se můžeme vlastně ptát, o čem je ta demokracie.
Došla jsem k závěru, že demokracie tkví v boji o moc. Pokud je stát nedemokratický, moc je tu jen jediná. Můžeme být vlastně rádi, že tu zatím nějaký boj zuří.
Rok 1989 je hranicí od které počítáme naší novodobou demokratickou společnost. A je to zároveň hranice, od které můžeme datovat demokratickou naivitu. Nikdy si nemůžeme myslet, že demokracie je bez práce, že se tím vyřešilo všechno špatné, že je to cíl, kterého jsme dosáhli a tím to končí, hotovo. Nikdy nebude hotovo. Demokracie je diskuze. Střet názorů. Jednotná nejednotnost. Tak nějak by to mohlo být.

Ale co my víme o životě a politice… jen to, co si tu za ranního popíjení kávy v lukách můžeme říct. A to je asi málo.

* fotka s lidma od Lucije
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. října 2013 v 18:58 | Reagovat

Z toho, co píšeš, je vidět, že o politice víš dost, určitě dost na to, aby tě lákala sledovat a přemýšlet o ní. To se mi, přiznávám líbí, protože si myslím, že pokud se někdo o politiku tzv. nezajímá, neznamená to ještě, že se politika nebude zajímat o něho :-). Ano, někteří lidé prostě nepotřebují svobodu k tomu, aby byli spokojeni. Nám ostatním jim jich může být trochu líto, ale oni to za žádný nedostatek nepovažují, naopak je jim divné, co s tím ostatní tolik nadělají, protože svobody se přece člověk nenají.

Díky za to zamyšlení, potěšilo mě, že to vidíš dost podobně jako já.

2 Sentencia Sentencia | Web | 29. října 2013 v 19:14 | Reagovat

výsledky posledních několika voleb mi vzaly veškeré iluze o soudnosti a svéprávnosti našeho národa. Jsem zklamaná z výsledků, z diskuzí, z nejrůznějších článků... bohužel, většina rozhodla :(

3 vencisak vencisak | Web | 29. října 2013 v 20:37 | Reagovat

a kde máš mlhy? :)

4 Teeda Teeda | Web | 30. října 2013 v 9:36 | Reagovat

[1]: Potěšení je na mé straně. :)

[2]: Většina rozhodla, to je úplně přesné. Musíme se ptát, jestli není nebezpečné na demokracii to, že vkládá volbu do ruky úplně všem bez rozdílu.

[3]: To píšu... šli jsme na mlhy a mlhy nebyly! :D

5 Magdaléna Magdaléna | Web | 31. října 2013 v 17:35 | Reagovat

Jak mi mluvíš z duše...
Nedávno jsem viděla Hořící keř... a říkám si - Sakra, jak to, že to ty lidi nezajímá? Jak to, že se jako národ necháme obalamutit, když dříve lidi pro svobodu trpěli.
Demokracii vnímám v tom, že se musíme zajímat... Ano, jak říkáš, komunismus to udělal za nás. Stačilo kývat. Oproti tomu se současnost jeví složitější, plná spletitosti a průhledné neprůhlednosti... Je třeba znát, vědět, porovnávat, ptát se... Mám úžasnou profesorku, která se nás snaží k tomuto nenásilně ponoukat. Úžasná žena. A tak se ptám, sleduju, snažím se... a pořád mám pocit, že toho je tolik, co mi uniká... Ale ptát se můžu. A to je to!

6 PaPája PaPája | Web | 3. listopadu 2013 v 15:55 | Reagovat

Ty umíš věci podat tak hezky jednoduše a efektivně! :))

Volby byly napínavý, ale to je asi tak všechno. Jinak docela průšvih-všichni okolo mě tvrdí, jak volí pravo... a pak z toho stejně vyleze tohle. Tak to ty  lidi kecaj, nebo co?

Jinak ta první fotka je skvělá! :)

7 Bev Bev | Web | 6. listopadu 2013 v 10:46 | Reagovat

Výborné zamyšlení. To je i můj názor, ač v politice nejsem kovaná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama