Na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí

24. listopadu 2013 v 21:55 | Teeda |  Myšlenky

Někdy se přesvědčuji o špatném systému, který většinou ve skutečnosti nevypovídá zhola nic o realitě. Ačkoli se tato myšlenka dá aplikovat téměř na všechna odvětví života, dneska tu dřepím na dece a mám hlavu v dlaních, protože jedna konkrétní absurdita mi zírá přímo do tváře.



Jdu na pohovor na brigádu. Konečně. Vyžadují, abych přinesla nějaké potvrzení o praxi v oboru. Nejvíce praxe mám ze střední školy. Z vejšky v podstatě jen mizivou. A teď ten paradox. Zatímco ze střední školy nemám jediné potvrzení za celé čtyři roky, z vejšky mám potvrzení úplně na vše - včetně věcí, které jsem vlastně ani nedělala. Co mi nehraje? Zatímco na skutečnou praxi doklad nemám, na fingování mám desítky dokladů. Neuvěřitelné.

Nicméně, asi stojí za to, pouvažovat nad správností systému. Tlak doby totiž způsobil, že se vás neptají jestli máte praxi, ale jestli můžete doložit praxi. Ve skutečnosti je téměř všem vlastně jedno, jestli to umíte nebo ne. Potřebují papír, který jim jistí záda. Papír, na kterém stojí "ona to umí, je to ok". Mohla bych se tu vztekat celý večer, spílat proklaté byrokracii a láteřit nad tím, že je to vlastně hrozně nefér. A je. Jenže upravit životopis podle potřeby je dneska běžné. Lidé lžou. Všichni to víme.

Přes všechno špatné na téhle věci, mě fascinuje ta snaha zakrýt lež. Čím více důkazního materiálu, tím menší pravděpodobnost, že praxe byla řádně vykonána. Fascinuje mě ta snaha zamést stopy a dát si záležet na přesvědčivých důkazech. Razítka a podpisy. Když se mi někam nechce a potřebuji se maskovat, utíkám k doktorce pro papír. Když jsem opravdu nemocná, tak nikam nejdu a jenom si doma čajíkuju. Je to stejné. Prostě hlavně nenápadně.

A když se někdo bude ptát, jak je to s tou praxí, tak ho ujistím, že vše co mám v tom zápisu s razítkem a velkým rozmáchlým podpisem je do poslední tečky pravda. Na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí. Fakt! :)

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Předstírali nebo lhali jste někdy v podobném případě?

Ano
Ne

Komentáře

1 Magdaléna Magdaléna | Web | 25. listopadu 2013 v 16:37 | Reagovat

Jo, je to fakt...
Pamatuji si, jak máma podepisovala takových praxí milióny - prostě příkaz shora... Dokázala vymyslet nádherný posudek na slečnu, kterou učit ani neviděla.
Stejně tak si pamatuju, jak nám kamarádka dělala vedoucí. Zařizovala, volala, vařila, zabavovala děcka... a ve finále, aby měla splněné okénko do školy, musela jet na druhý konec republiky a tam 3 hodiny vysvětlovat něco třeťákům...
Je to paradox...
Gympl praxe nemá - tak doufám, že aspoň na vejšce něco chytnu :)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 25. listopadu 2013 v 23:52 | Reagovat

Když jsem měl někoho na pohovoru, papíry mě celkem nezajímaly, ale zajímalo mě, jak ten dotyčný reaguje na témata, která s ním probírám, o čem něco ví, kde jen vaří z vody. Sám jsem při vlastních pohovorech nikdy nepoužil nic, co bych skutečně nezískal a neodpracoval si. Nevěřím na to, že když ostatní podvádějí, musím já taky. Rád si sám sebe vážím :-).

3 Michelle Michelle | Web | 26. listopadu 2013 v 11:39 | Reagovat

jednou jsem si nechala od doktora podepsat, že jsem byla nemocná, když jsem byla na horách, které jsem vynechala za celý život jednou a to protože jsem neměla na výběr. jinak... budu možná potřebovat něco jako razítko pak kvůli fotografické praxi, ale tam nebudu potřebovat neexistujícího zaměstnavatele, ale prý stačí čestné prohlášení. ale... dneska už bych o tom vlastně nelhala, takže je to ok.
někdy ale není zbytí... prostě to je všechno už nastavené jinak a to že jsem žádnou takovou lež ještě nepoužila není proto, že bych byla tak čestná, ale protože to zatím nebylo třeba. a přece se nenecháš odstrčit na druhou kolej někým, kdo lže jako když tiskne, když ty umíš, co potřebuješ líp, no ne?

4 Teeda Teeda | Web | 26. listopadu 2013 v 18:44 | Reagovat

[1]: Nerada bych tě zklamala, ale na vejšce to s praxí právě moc valné není... Tedy pokud si nenajdeš sama nějakou dobrovolně pro vlastní potěšení. :)

[2]: Nu to by bylo moje štěstí, protože v tom oboru mám praxe až až jen ji nemohu doložit pod razítkem.
Nicméně o podvádění a vážení si sama sebe - tady nemluvím o reálném životě (sama bych se v životopise bála lhát), ale právě o pitomém papíru co by podklad k zápočtu. A tam nikoho skutečné věci nezajímají (což je škoda)- Je to byrokracie, kterou je těžké se prokousávat...

[Smazaný komentář] Tak já dokktorku takhle využila, když jsem měla před zkouškou, nebyla jsem naučená a už se nešlo odhlásit. Kdybych neměla omluvenku od doktorky, tak bych o ten termín přišla a takhle mi omluvu vzali a já se mohla přihlásit na jiný. Asi to není správné a nejsem na to hrdá, ale pomohlo mi to, jí to neublížilo a škole je to ve finále fuk, když na to má papír. A to je přesně to, o čem mluvím. :)

5 Bev Bev | E-mail | Web | 27. listopadu 2013 v 10:52 | Reagovat

O tom co umím, tedy o své praxi jsem nikdy nelhala, neb jsem posera, který věří na to, že každá lež jednou vyplave na povrch, ale je pravda, že několikrát jsem omluvila dcery z vyučování, když se mi zdálo, že je k tomu pádný důvod. Jako třeba tenkrát když nám v noci umřelo poslední kotě a my jsem celou noc prořvaly. Tehdy se mi zdálo, že není v jejich silách, ani v mých, ráno vstát a učit se.

Zajímavé téma, k zamyšlení. Aneb co je psáno, to je dáno.

Ale taky k sobě nebuď příliš přísná.:)
Praxi máš a nakonec je jedno odkud, přemýšlíš nad tím a zdá se mi, že není v silách jedince změnit systém. Rozhodně ne ze dne na den, spíš upozorněním na problém a to jsi právě udělala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama