Zapečený lilek se smetanou a mletým masem

7. dubna 2014 v 8:29 | Teeda |  Chutě
Během večerních toulek Prahou, jsme s chutí na vínko zabloudili na malé náměstíčko v místě křižujících se Americké a Záhřebské ulice. Název kavárny/baru zněl sympaticky, a tak jsme dveře pod neonovým nápisem "Pink Floyd" otevřeli. Protože jsme ale mlsný tlamky, nezůstalo jen u vína. Co nevidět nám donesli zapečený lilek a byla to tak neskutečně výborná záležitost, že jsme se tam na něj museli vrátit zase. A to bych nebyla já, abych to nechtěla mít doma a pořád, že. A tak jsem svou porci důkladně prozkoumala a doma se vrhla na improvizaci podle malých vodítek…



Co je potřeba:

- lilek
- asi 250 g mletého hovězího masa
- cibule
- česnek podle chuti (já dala 4 stroužky)
- sůl, pepř, tymián
- olivový olej
- trochu rajčatového pyré
- smetana (případně zakysaná)
- sýr

Jak na to:

Lilek si rozkrojím podélně na dvě poloviny a maličko je vydlabu. Pokapu olivovým olejem, osolím, opepřím a strčím do trouby pomalu rozpékat. Později otočím, aby byl ogrilovaný dozlatava.

Mezitím si osmahnu cibulku do měkka, přidám k ní prolisovaný česnek a na drobno pokrájenou vydlabanou dužinu, která mi zbyla z lilku. Když je směs měkká a orestovaná, přidám maso. Osolím, opepřím, přidám tymián, a když je vše osmahlé zakapu trochou rajčatového pyré a trochou smetany.
Z trouby vytáhnu měkké grilované lilky a naplním je připravenou masovou směsí. Povrch zasypu strouhaným sýrem, bylinkami a přeliju smetanou.

V Pink Floydu mi lilek přinesli s čepičkou studené zakysané smetany ochucené bylinkou, ale protože mi v lednici řádil šotek a vyměnil mi zakysanou smetanu za klasickou, musela jsem improvizovat. A nevím, jestli mi to zapečené s klasickou nechutná ještě více, než originál. :)

Naplněné lilky strčím do trouby zapékat. Nechala jsem je péct zvolna asi 30 minut, po vytažení je ještě přelila šťávou kolem a trochou smetany. Navrch čerstvé bylinky pro vůni, oči, smysly a můžete baštit.

Je to neskutečná ňamka! :)

A pokud se vám nechce kuchtit doma, utíkejte do Pink Floydu na Americké. Můžete se posadit dozadu na dvoreček a strávit večer vedle zapálených loučí, dívat se na okna vysokých starých pražských domů, mezi stromy zkoumat pavlače a poslouchat, jak město dýchá. S trochou dobrého vína a lilkem je atmosféra dokonalá. .)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenin Lenin | Web | 7. dubna 2014 v 8:48 | Reagovat

Takový chuťový nálety poránu! Ty, ty, ty! :D Ještě když pořádně kousat nemůžu...

Pink Floyd znám, i když jen zvenku jako kolemjdoucí. Nedaleko chodíme z živočichama na veterinu. Možná někdy otevřu i dveře, protože ten lilek vypaá božsky a doma si ho tak dobrej určitě neudělám, protože jsem ňouma.

2 Petr Petr | Web | 7. dubna 2014 v 15:32 | Reagovat

Díky za tip na Pink Floyd, už si vůbec nepamatuji, kdy jsem potkal restauraci, kde by na jídelníčku měli lilek :D
Au, slovo ňamka mi rve uši :D :D

3 Magdaléna Magdaléna | Web | 7. dubna 2014 v 16:31 | Reagovat

Dokázala jsi neskutečné... pro jednou jsi mě jídlem nevadila i na něco jiného než jídlo... chtěla bych do Pink Floydu...
.
Ach jo... linek na mě ještě nedávno koukal z lednice a já nekreativec jej dala do ratatobille.

4 Sentencia Sentencia | Web | 8. dubna 2014 v 19:20 | Reagovat

na zapečený lilek se pořád chystám, ale pokaždé ho v obchodě nějak přehlédnu a zapomenu, že jsem vlastně chtěla s ním něco vařit... :) asi si to budu muset příště napsat na ruku :) tohle vypadá vážně parádně :)

5 Teeda Teeda | Web | 8. dubna 2014 v 21:27 | Reagovat

[1]: Garantuju ti naprostou jednoduchost. Zatímco venku ti přinesou naplněnou jednu polovinu lilku, doma je můžeš sníst obě a vyjde tě to na stejnou cenu. Je to k nezaplacení. :)

[2]: Co máš proti ňamce? .D Ale tohle právě restaurace vůbec není. Mají to tam spíš jen jako něco navíc na zub, jen tak doplňkově. Tak možná proto. :)

[3]: Ty a nekreaticec? Prosím tě... já třeba ono slavné ratatouille ještě nikdy nebaštila! .)
A jestli jsem tě nalákala, tak mě to těší a zároveň musím dodat, že jsou tu v Praze ještě i mnohem krásnější místečka na posezení. Ovšem, nemají tam lilek, což by se zdálo zásadní, kdyby tam většinou naštěstí neměli něco jiného, co mi to vynahradí. Třeba dobrou společnost. .)

[4]: Já se lilku v obchodě zase vždycky bála, protože se tam tváří děsně drahej. Nenapadlo mě, že bude tak lehoučkej, že si za jeden takovej fešnej kousek naúčtují jen 12 korun. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama