Srpen 2014

Dýňová polévka

28. srpna 2014 v 18:24 | Teeda |  Chutě
Ještě včera jsem si říkala, že za oknem jakoby se už dostavil podzim. Září skutečně klepe na dveře a plískanice pomalu začínají studit za krkem. V obchodech už se zase objevují krásné těžké dýně. A ty jsou na uplakané vlezlé počasí úplně nejlepší. Hřejivá a hustá polévka se špetkou čilli vás zahřeje až do morku kostí a sytá barva potěší v šedém pošmournu.


Terasy za Zenitem (II.)

26. srpna 2014 v 16:49 | Teeda |  Fotím
Barevné mají své kouzlo, ale černobílá vytáhne věci, které tam cítíte a očima nevidíte. Ale na tom filmu, tam jako by vážně byly. Budova staré zničené restaurace a kavárny Terasy Barrandov. Kdysi skvostné místo prvorepublikových dýchánků, které jsou teď už jen ztracenou vzpomínkou. Dnes pochybná ruina s pochybným osudem a ještě pochybnější budoucností.


Smutné Terasy Barrandov (I.)

21. srpna 2014 v 20:16 | Teeda |  Fotím
Vlastně bych je vůbec neznala, kdybych nejela autem po nedaleké silnici a neviděla čnít nad Prahou nebohou zříceninu jakési podivné budovy. Abych zjistila, co je to vlastně zač, otevřela jsem mapu a zkoumala, kudy jsem jela. A tak jsem na ně přišla. Slavnou restauraci a kavárnu, s legendárním bazénem, jejichž slávu odvál čas a lidská ignorace.


Jádro AK pudla

15. srpna 2014 v 12:44 | Teeda |  organizačně
Začala bych omluvně. Tím, že jsem v afektu. Komu to nevadí, nechť čte dále...

Autorský klub. Zní to dobře, že jo. Ale je potřeba si ujasnit dvě věci - A) Co si myslíme, že je autorský klub. B) Co byl či je ve skutečnosti. Jádro pudla není jen v tom, že mezi bodem A a B jsou rozpory. Jádro pudla je v nás.
Zároveň chci navázat na tento mločí článek. Domnívám se, že k tomu mám výjimečně také právo něco říct. Taktéž totiž jednu rubriku vedu a dívám se tak dovnitř alespoň jedné místnosti v AK baráku, byť v nejnižším patře.


Banánový šlehačkový koláč s čokoládou

14. srpna 2014 v 15:40 | Teeda |  Chutě
Ono by se skoro zdálo, že dortík, ale ne. Jen koláč. Maličkej. Pro rychlé slupnutí. Když potřebujete horu šlehačky, horu banánů a horu čokolády. A to těsto? Nejčokoládovější.


Prolomit metroticho

11. srpna 2014 v 21:47 | Teeda |  Myšlenky
Tak si tak v klidu kráčím, myslím, že to bylo někde na Malostranské. Směju se zmateným turistíkům, co jim mapy a foťáky lezou všude a klidně si natáhnu krok směrem k metru. Stojím na eskalátoru a zívám. Pofoukne. Pofoukne víc. Je to jasný, tam dole se blíží se metro. Možná je to právě to moje. A tak se přesunuji na levou stranu a rychle sbíhám, schody beru - div, že ne po třech, div, že ne po hlavě.


Nejlepší domácí housky

4. srpna 2014 v 17:49 | Teeda |  Chutě
4 verze housek + 1 den pečení + 1 den snídání = vítězný recept - aneb ty nejplepší si upečte taky :)

Měla jsem velký plán. Sepsat to všechno velmi pečlivě a udělat detailní analýzu s porovnáním fotek. Celé se mi to ale vymklo z rukou. Nebyl čas, tak jsem to odložila. Pak jsem nemohla najít ty dokumentační fotky jednotlivých receptů. Pak zase ten papírek s recepty a postřehy. Pak jsem našla papírek. Doma, vedle pudingů v prášku. Pak jsem si ho založila, abych ho měla příště při ruce. Pak jsem ho zase nemohla najít. A dneska jsem ho zase náhodou našla a šla znovu hledat fotky. Nenašla. Ale odkládat už to nebudu. Na ty nejlepší housky byste totiž jinak čekali věčně.


Mlhavé vyhlídky

2. srpna 2014 v 12:15 | Teeda |  Myšlenky
Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde. Opakuju si to a dumám. Vytyčila jsem si cestu. Ne cíl. Největší problém je, že cesta mívá rozcestí a když neznám cíl, nevím, jak se mám vlastně rozhodovat. Kudy dál? Mám pocit, že se mi to všechno zašmodrchalo. A zamlžilo. Mám divný období. Období časově stísněné a přitom plné životních dilemat. Možná to spolu souvisí. Možná taky ne. Kdo ví. Možná se moc dívám v dálky...