Říjen 2014

Podzimní mandlový blumový koláč

26. října 2014 v 17:30 | Teeda |  Chutě
Ono tak vlastně vůbec být nemělo. Původně to měly být tartaletky. Ale než já bych ty formičky sehnala, tak by byl podzim fuč. A s podzimem i tenhle koláč nasáklý hustou blumovou vypečenou šťávou, křupavý po mandlích a jemný po másle, a že tam toho všeho je...


Otevřené rány

20. října 2014 v 15:05 | Teeda |  Fotím

Cítila jsem to už při cvaknutí. Něco není, jak má být. Klade to trochu jiný odpor. Zvuk zní trochu jinak. Dva filmy jsem dokonce vytáhla v půlce, protože jsem měla pocit, že se něco stalo. Poslední film mi nevyšel vůbec. Z posledních dvou jen maličko. Abych pochopila, co je špatně, rozhodla jsem nechat vyvolat špatné fotky. Je pravda, že na mě paní koukala dost podivně, když jsem jí vysvětlovala, že minule jsem si z toho filmu nechala vyvolat "jen dobré" a teď bych potřebovala z toho samého filmu vyvolat "jen špatné". Ovládla se a nezaťukala si na čelo. A tak je mám.



O stromech a lidech

13. října 2014 v 16:32 | Teeda |  Myšlenky
Sedím u stolu a piju horkou kávu. Co jsem se přestěhovala, mám výhled do obrovské zahrady. Komplex domů má ve svém středu veliký uzavřený prostor, kam nemůže ruch z vedlejších ulic. Je to dlouhý zelený obdélník rozdělený všelijak bez ladu a skladu na zahrady patřící jednotlivým domům. Ani nedohlédnu nakonec. V zahradách jsou stromy obtěžkané jablky, nahoře podél zídky se táhnou rybízové keře. V dálce, asi čtyři zahrady od nás mají nádherný a vysoký smrk. Moudře shlíží na všechno to kolem. On jediný má asi výhled na celé zelené prostranství a malé životní etudy, které se tu odehrávají za ploty a keři, v zeleni.