Díky, že můžu.

23. listopadu 2014 v 0:49 | Teeda |  Fotím
Přemýšlím nad tím teď snad každý den. Vždycky jsem byla trochu cíťa. Emotivní děvče. U hymny pláču a Němou barikádu nedokážu předčítat nahlas. Jsem tak hrdá Češka, až se toho bojím. Je v tom jistý patos. Přesto vždycky dokážu vytáhnout z kapsy dávku kritiky a ironie. Což je mimochodem typicky české. K tomu všemu jsem byla vždycky "havlova holka". Táhlo mě to tímhle směrem protože kromě toho, že jsem emotivní idealistka, jsem ještě děvče, co má rádo dějiny. A v nich vůni svobody.




... A jako taková, jsem musela jít 17. listopadu na jediné místo. Hrozně moc bych o tom všem chtěla psát. O panu Havlovi, jehož myšlenky mi chybí. O Zemanovi, kterýmu dávám červenou kartu. O tom, že společnost cítí napětí světa. Porovnává dějiny. Nejdříve světovou hospodářskou krizi. Vychloubačnou olympiádu Hitlera v Berlíně v roce 1936. Okrajové konflikty krize a napětí, vůči kterým nikdo nezasáhl, protože nevěřil. Rozebrání jedné země, které nikdo nepřišel na pomoc. Dějiny se točí a opakují. Jakmile začnou umírat pamětníci, máme pocit, že je to dávno. Že už to není to živé. Jenže... jako by se vše mělo stát ještě jednou...

Nechci psát víc než je třeba. Jsou věci, které si každý musí uvědomit sám v sobě. To, že pak vlastní názor může říct nám všem, to je něco, co tu máme a můžeme za to děkovat. Jen bych ráda připomněla, že jsou na světě místa, kde se nemusí vyplatit svůj názor říkat nahlas... znovu na východ...

Děkuji, že můžu napsat všechno, co chci a co nechci, to psát nemusím.
























Všechny fotky jsem fotila 17. listopadu 2014 na Národní třídě v Praze.

 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Robka Robka | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 8:42 | Reagovat

Historie se opakuje, to je přesně můj pocit, když poslouchám páně Zemana. Prezident svobodné země by se neměl stavět otevřeně za porušování lidských práv. To je naprosto nepřípustné. Je smutné, že byl demokraticky zvolen. Svědčí to o tom, že něco není v pořádku... Kdybych byla 17. listopadu na Národní, ukázala bych mu červenou kartu taky.

2 Yonade Yonade | 23. listopadu 2014 v 9:58 | Reagovat

Jsem rada ze to nekteri vidi stejne jako ja. Podle me je Zeman ostuda nasi zeme a jeste vetsi ostuda je, ze si ho vetsi polovina naroda zvolila sama. Presne jsem vedela, ze to takhle dopadne. Ze kdyz dojde na lamani chleba, vsichni jeho podpurci po nem zacnou hazet vejce. Osobne mu ale davam za pravdu, ze ty vajicka byly trochu moc. Spis by meli protestovat pred hradem, a ne na verejne akci, kde byli i dalsi hosti. Pana Havla mam velice v oblibe a souhlasim s jeho idealy, i kdyz vim, ze ne vsechny jdou splnit. A kolikrat je mi docela i do place, kdyz vlezu na nejakou diskuzi napr. ke clanku a tam ho vsicni hani a urazeji. Toto me opravdu rani, jelikoz tolik jako on pro nas udelal malokdo. A ano, historie se opakuje, vzdycky se opakovala, bohuzel. A taky se vzdycky najde nejaky blazen ktery zblbne pulku naroda, druhou si podmani silou a zavede diktaturu. Jinak omlouvam se, ze je to bez diakritiky, pisu z mobilu.

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 10:19 | Reagovat

Ajajaj! Budeme sentimentální spolu, co říkáš? :D
Nemám ráda, když někdo furt kecá, že za všechno může Havel a když z něj dělá zrůdu a satanáše s rohama. Jasně, ten člověk udělal ve svý politické činnosti pár věcí, který by se dali považovat za negativní, ale na druhou stranu toho udělal mnohem víc pozitivního a navíc si myslim, že lidi prostě potřebujou takovej symbol, jako je on. Rozhodně je to pán, co si zaslouží, aby mu někdo zapálil svíčku... Na Zemana už ani nechci myslet, to je arogantní a vychcanej hajzl, kterej byl bohužel zvolen prezidentem.
Že to minulý pondělí byl krásnej a povedenej den! :D

4 Miloš Miloš | Web | 23. listopadu 2014 v 10:40 | Reagovat

Já mám na Havla velmi podobný názor jako Klaus, proto to nebudu rozebírat.
Dnes se Havel hodně idealizuje, z výroků lidí, kteří ho znali osobně, např. nedávno zesnulý herec Landovský, to však vyznívá poněkud jinak.
A jeho vliv na změnu režimu? O,00001. Tu způsobil Gorbačov, proto také Gorbačov dostal Nobelovu cenu míru a Havel jako nepodstatná figurka o tom mohl jen snít.
Havel se vyžíval v pořádání konferencí Forum 2000, kde se řešila globalizace, kam kráčí svět v 21. století apod, což byla žvanírna na n-tou. Jeho výroky o humanitárním bombardování, starost o lidská práva tam nebo onde, ne však u totalitních režimů na straně USA (např. Saudská Arábie) byla vysloveně pokrytecká.

5 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 23. listopadu 2014 v 10:58 | Reagovat

Fotky jsou krásné, umíš pěkně fotit.
Já mám problém s tím, že lidé si demokracii pletou s anarchií a to se bohužel stalo i tady v tomto státě. Proto 17. listopad tak nějak neslavím, jasně beru ho v potaz, ale abych šla někam mrznout to ne. Opravdu, za svobodu jsem ráda, ale jestli jsem taky trochu Čech na svůj národ pyšná nejsem, protože tento národ se od roku 1989 se dokázal zvetit tak akorát na červené karty jako při fotbale a na vajíčka. A pokud sis všimla, krom hlavních krajských měst zbytek republiky zůstává tak nějak netečný, takže to mnoho lidí to za takovou pohádku nepovažuje. Je to jen názor, ale až tento stát dokáže jít proti něčemu protestovat dospělou cestou a ne jako malí uličníci, tak do toho půjdu s nimi, protože před pětadvaceti lety to mělo jiný grády na rozdíl od této doby.

6 Girl with a boater Girl with a boater | Web | 23. listopadu 2014 v 13:22 | Reagovat

Krásné fotky! A článek obsahující myšlenku. Já se zase čím dál častěji ptám, jak daleko to až necháme zajít. Nejen politiku, společnost. Škoda, že bydlím daleko od Prahy - byla bych tam. Přemýšlím, jak dlouho to naše planeta ještě vydrží. Máme dvě možnosti. Buď zničíme planetu, nebo se zničíme sami, ještě předtím, než to planeta vzdá. Ale to je trošku jiné téma.
Dnešní svět trápí hodně problémů. A myslím, že samy se ty problémy nevyřeší. Měli bychom se jako národ semknout a držet spolu.

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 17:06 | Reagovat

Moc pěkné fotky a taky hezké vyznání, kterému rozumím a v mnoha ohledech sdílím. Ano, přiznávám, měl jsem rád Václava Havla a oceňuji ho za to, že podřizoval politiku určitým cílům a ideálům, od kterých by se podle mne měla politika odvíjet. Samozřejmě, proti praktikům moci měl jako solitér pramálo šancí, ale České republice zásadně pomohl tím, že úplně změnil její vnímání v zahraničí.

[4]: Miloši, jistě promineš, protože mě znáš a víš, že na některých věcech se prostě nemůžeme shodnout: Zcela zásadně nesouhlasím s tvým názorem, že Havlova role ve změně režimu byla nepodstatná. Ano, změna samotná byla dána více geopolitickými než místními událostmi, ale na její formu a konečnou podobu (existovala řada variant, kudy se po změně mohl vývoj ubírat) měl Havel vliv naprosto zásadní a určující. A v prvních dvou letech měl takovou reálnou politickou moc, že řada jeho dnešních "odvážných" kritiků se v té době mohla přetrhnout, aby se s ním mohli aspoň vyfotit a aby proboha v něčem nevypadali jako jeho oponenti :-).

8 tajneomne tajneomne | Web | 23. listopadu 2014 v 18:50 | Reagovat

Nevyjádřila bych to lépe. A fotky jsou nádherné!

9 Lenin Lenin | Web | 23. listopadu 2014 v 22:21 | Reagovat

Havel udělal pár přešlapů, ale kdo ne, a možná byl taková pěkná loutka, ale každá velká věc potřebuje symbol, tak co. Nemám na něj vyhraněnej názor, není mi proti srsti, ale ani naopak. Jen je mi strašně líto, jak na něj po smrti začal národ házet špínu a nadávat. To si rozhodně nezaslouží, protože ať dělal co dělal, určitě to dělal jak nejlépe uměl a v dobrém úmyslu. Ti, co mají dneska plnou pusu keců a nadávek umí pouze brblat - a nic víc. Bohužel.

Je jedno, co si myslím o červených kartách a vůbec o provedení protestu, každopádně jsem ráda, že lidi zvedli zadky a šli pro svoje ideály aspoň mrznout do ulic. Je potřeba, aby lidi něco dělali. Nadávat nestačí.

10 Miloš Miloš | Web | 23. listopadu 2014 v 22:50 | Reagovat

[7]: Petře, vím, že se v mnoha věcech neshodneme, samozřejmě to respektuji. Ale opravdu o nějakém vlivu Havla v prvních dvou letech po r. 1989 u nás mě nepřesvědčíš.
Přečti si třeba tento článek http://respekt.ihned.cz/komentar/c1-63153560-intelektualove-neprevzali-zodpovednost-tak-musel-nekdo-jiny o roli intelektuálů v polistopadovém vývoji. Článek z pohledu jednoho z nich sice popisuje slovenské reálie, ale u nás to bylo stejné. Velice rychle se moci chopili technologové moci a intelektuálové řešili globalizaci, na víc neměli, a proto ani neměli vliv, a to včetně Havla, tedy podle mého názoru. Jeho "expertní" názory na králikárny a design bytů apod. pak už byly jen k smíchu.

11 stuprum stuprum | Web | 24. listopadu 2014 v 0:06 | Reagovat

Havel v nebi spokojeně dříme s flaškou v ruce. :)

12 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 0:36 | Reagovat

[10]: Názory Milana Šimečky znám poměrně dobře a myslím, že jeho uvedený článek nijak nevyvrací Havlův porevoluční vliv, který se uplatňoval i v personální sféře. Ekonomickou stránku disidenti tehdy dokonale "outsourcovali" a ponechali ji lidem, kterým se rozhodli důvěřovat (ono jim ostatně ani nic moc jiného nezbylo, protože o ekonomice neměli ani ponětí). Ale kdyby kupříkladu Havel v roce 1990 vyhrotil vnitřní politický souboj s ekonomickým křídlem Václava Klause, vyhrál by knockoutem v prvním kole, tak byly tehdy rozdělené reálné síly (poloveřejně se o to pokusil až před rozdělením státu v roce 1992, kdy už ale byla situace úplně jiná, a zcela veřejně šel do střetu dokonce až v roce 1997). Mimochodem, byl to právě Havel, který otevřel celé nové reprezentaci - tehdy mezinárodně víceméně považovaným za partu východních exotů v podivných oblecích - dveře do světa. Na konci roku 1990 už byla pozice nových "technologů moci" výrazně silnější a na praktickém monopolu v ekonomické oblasti postavili i svou politickou emancipaci, jejímž zásadním bodem byl rozpad Občanského fóra.

Ano, "králíkárny" byly tehdy celkem populární hláškou, ale rozhodně nebyly důležitým projevem toho, jak byla rozdělená politická témata doby :-). Mimochodem, tobě se architektura tehdejších socialistických panelových králíkáren líbí? Mně tedy ne. A pokud jde o architektonický vkus, myslím, že ho Václav Havel nejlíp uplatnil při resuscitaci Pražského hradu (pamatuješ, jak vypadal ještě v roce 1989?). Řekl bych podle výsledků, že ten vkus nebyl zrovna špatný, co myslíš ty? :-)

13 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 9:49 | Reagovat

[12]: Nojo, mlha na mozku, omlouvám se Martinu Šimečkovi, že jsem ho překřtil na jeho otce, ale myslím, že na to musí být zvyklý :-).

14 Miloš Miloš | Web | 24. listopadu 2014 v 18:01 | Reagovat

[12]: Petře, pokud si vzpomínám, tak v letech 1990-92 ve vládě ČSFR i české vládě měla absolutní většinu skupina ministrů z Havlova okruhu - Dienstbier, Pithart, ... a přitom ve volbách 1992 jejich Občanské hnutí nepřekonalo 5 % a Klaus s nově vzniklým ODS drtivě vyhrál. Vliv Havla a spol. roztál jak sníh na Slunci, je jen těžko říct, jestli se tak stalo ještě v r. 1990 nebo až 1991, ale prázdnými frázemi se nikdo nadlouho neudrží.

A paneláky? Vůbec nevyzdvihuji jejich  architekturu. Mně jen připadá, že mluvit o panelácích je stejně laciné, jako kdybych řekl, že bezdomovci nechodí oblečení podle nejnovější módy.
Už jen v tom se ukazovala Havlova neschopnost najít nosnější téma. Že stěrače stírají, netřeba hlásit.      
Změny na Hradě neumím posoudit, protože do Prahy tolik nejezdím a když ano, tak spíš mě zajímají výstavy (třeba ta tvoje :)), anebo je to jen přestupní stanice na letadlo.

15 Čerf Čerf | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 19:15 | Reagovat

[14]: Ano, Občanské hnutí mělo proti ODS šanci jen v případě, kdyby se Havel postavil oficiálně osobně do jeho čela, což ale neudělal, protože to pro jeho pojetí prezidentského úřadu bylo nepřijatelné. Nastala tak podobná situace jako u Masaryka či Beneše, že se prezident v podstatě "vyautoval" z praktické stranické politiky a vyklidil pole těm, kteří na ni naopak vsadili.

16 Teeda Teeda | Web | 25. listopadu 2014 v 0:34 | Reagovat

[15]:[14]:
Klucí, to je tak milá diskuze. Chvilku jsem čekala jestli se ta diplomatická hádka zvrhne, ale jste charakteři. :)

17 Bev Bev | Web | 27. listopadu 2014 v 13:31 | Reagovat

Politiku sleduji jen velmi okrajově, ale samozřejmě vnímám dění kolem sebe. Jsem vděčná za tu změnu, která u nás proběhla, slyšela jsem mnohé o tom, jak to vlastně bylo i o Havlovi, jehož si moc vážím a pro mne se mu nikdo nemůže vyrovnat, možná právě proto, že nebyl politik. Nevidím do toho, nebyla jsem u žádného podstatného dění jako očitý svědek. Můžu říct jen jak to cítím, Havel pro mne zůstává srdeční záležitostí, ať se říká cokoli. O průběhu sametové možná dnes trochu pochybuji, ale to nic nemění na tom, že je to neskutečný krok kupředu po letech stání. I já říkám díky. :)

18 eazi eazi | Web | 28. listopadu 2014 v 20:39 | Reagovat

Ano, ano, opět musím pochválit fotky. Jsou krásné a cítím z nich emoce. :)
Na téma, zda jít či nejít dát červenou kartu Zemanovi se myslím vedlo už hodně diskuzí, tak se toho zdržím. Snad jen ten datum. Proč to muselo kazit 17.listopad? A proč dav hlučel i na řeč rektora? Ale to jsou jen mé pocity, každý má jiné. A jak to cítím já, tak to nemusí cítit druzí... A abych jen nekritizovala, tak musím říct, že bylo fajn, jak se pak po Zemanovi všichni zklidnili a ostatní prezidenti mohli mluvit, v to jsem moc nevěřila a byla příjemně překvapena. ;)

19 chudobka1970 chudobka1970 | Web | 7. prosince 2014 v 17:27 | Reagovat

Pěkně jsi to napsala ještě pěkněji nafotila. Celé to na mě působí hodně emotivně. Je strašná škoda, že si náš národ nedokáže vážit některých osobností ještě za jejich života...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama