Ničitel s hebkým kožíškem

10. listopadu 2014 v 16:03 | Teeda |  Myšlenky
Už je to nějaká doba, co jsem zmiňovala náš nový přírůstek. Kocour Vojta zaujal v našem šedém životě místo malíře s paletou barev. Podotýkám dost neukázněného malíře, protože nám ten život okamžitě vybarvil a to tím nejdrsnějším způsobem. Na druhou stranu, člověk se naučí smát všemu. Náš život je teď o tolik vtipnější.



Že bych prý taky mohla dát vědět, jak to s tím naším vagabundem jde. A já si říkám, proč ne. Ve stručnosti bych mohla klidně shrnout, jak výborně se bydlí s kocourem...

Slova "NE", "VYPADNI", "VOJTĚCHU", "VOJŤANE", "SAKRA" a "KRUCINÁL, KOLIKRÁT TI JEŠTĚ BUDU MUSET VYPRÁŠIT KOŽICH", tak ta se tu opakují tolikrát, že už bohužel ztratila význam. Vojta zjistil, že žrát tajně něco na stole může, i když na něj křičím. Dokud se nezvednu a nebudu v dosahu kožichu, má čas. Taky zjistil, že je tak roztomilej, že se může bezostyšně rozvalovat kdekoli. Nikdo toho mizeru nebude budit. Za prvé, když spí, je hodnej, za druhé, když spí, je tááák fotogenickej. Když nespí, fotí se hůř. Má totiž pořád něco na práci....

Vojta převrhnul kytku. Hlínu vysypal do knihovničky.
Vojta se povozil na desce. Konečně našel můj gramofón zapnutý.
Vojta mi spadnul do vany, když jsem se koupala. Byla plná. A s pěnou.
Vojta rozsekal mísu u dveří. Patrně nemohl najít klíče.
Vojta mi sežral všechen sýr, co jsem si nastrouhala ke špagetám. Poznala jsem to podle dokonale čistého talíře a podle toho, jak nenápadně si myl zadek.
Vojta mě každý ráno budí. Mokrým čumákem mi ňuchá rty a nos. Tlapkou mi šťouchá do tváří.
Vojta si zabalil chlupatou hračku do záclony. Rozcupoval obojí.
Vojta spadnul z balkónu. Byl z toho tak překvapenej, že ani nestihl vzít roha.
Vojta je jasnej hipster. Když si má vybrat, co rozkousat, tak jedině moleskin. Jiný sešity mu nejedou.
Vojta je hrozně nenápadnej. Vplíží se do spíže, když si myslí, že ho nikdo nevidí, popadne piškot, a pak s ním hrozně rychle zdrhá pryč, do úkrytu.
Vojta mi nakousal jabko.
Vojta mi chodí chlemtat pití z mojí skleničky. Kolu, šťávu, vodu, klidně i kafe. Nijak se nežinýruje. Jsme přece spolubydlící.
Vojta se rád kamarádí s kytkama. Jeho potřeba zeleně způsobila, že už žádnou živou nemáme.
Vojta je bufeťák. V koši nezůstane kámen na kameni.
Vojta spadl do záchodu. Vylezl mokrej a pěkně nasranej. Ale ne tolik, jako když tam spadl znova.


Vojta je systematický ničitel. To nejjemnější chlupaté stvoření. Když pije, tak děsně mlaská. Jeho tlapky jsou nejměkčí na světě. Svý amoky má nepravidelně a v nejméně vhodných momentech. Je čistotnej, hlavně když jde o podlahu v kuchyni - nenajdete tu ani drobek. Miluje svoje chrastící myšky. Umí být hrozně horkej a kočičí výhřevnost na zimu přijde vhod. Jeho srst voní jako čerstvě vyprané prádlo. Je to had. Roste jako z vody. Brzy bude větší než my. Všichni ho proklínáme. A zbožňujeme.



Ale nejmilejší je, když spinká...
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 eazi eazi | Web | 10. listopadu 2014 v 16:36 | Reagovat

No, budu se opakovat. Vojta je fešák! A uliční, ale to k tomu kotěcímu období prostě patří. ;)
Jinak budu znít jako sadista, ale vždycky se mi líbily videa na Youtube, jak kočky milují vodu a vždy jsem si přála malé chlupaté koťátko, které budu mydlit aby bylo pořád dokonale čisté a voňavé.
(https://www.youtube.com/watch?v=VgnU-SMgf4M). :D

2 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 10. listopadu 2014 v 18:26 | Reagovat

Musím si zakazovat ňuňu komentáře, když ho  vidím... :-D
Život s kočkou (nebo spíš u kočky doma?) má holt svá specifika. :-D

3 m. m. | Web | 10. listopadu 2014 v 18:31 | Reagovat

Nakousal jabko :D

4 Janča Janča | E-mail | Web | 10. listopadu 2014 v 19:16 | Reagovat

Jak může kočka (kocour) vonět?! To bude tou neočekávanou koupelí, ne? :D Jinak máme podobného lumpa, ale většinu času tráví u sousedů se stejně starým kocourkem a doma ho máme tak 2x za týden a to většinou jen spí. :D Ale ze skleničky mi taky moc rád pije (myslela jsem, že je to něco nezvyklého a díky tobě už vím, že je to normální :D), nejradši cucá vlasy a s kytkama by si mohl hrát celý dny, ale když se u nich pohne záclona, tak běží i k ní. :D

5 Iris Iris | E-mail | Web | 10. listopadu 2014 v 20:04 | Reagovat

ta první fotka je úžasná :-) dívá se tak šibalsky :D

6 womm womm | E-mail | Web | 10. listopadu 2014 v 23:39 | Reagovat

Krásny kocúr :3 Mimochodom to znie ako hotové peklo tie jeho výčiny. A nevedel som, že mačky majú rady jablká :D Zas som sa niečo nové naučil. Pekne napísané, vtipné ... nemám sa načo sťažovať :)

7 Lenin Lenin | Web | 11. listopadu 2014 v 12:37 | Reagovat

Těm jeho hnědejm kukadlům to člověk prostě musí odpustit, co?

Přeju hodně štěstí při výchově. U našeho Aladina se o ní snažíme šestým rokem, a furt nic moc. Třeba předevčírem jsem přišla domů a v pokoji našla po zemi rozházený čerstvě vypraný a vyžehlený oblečení pro Andulu, co jsem si nechala na stole v úhledných komíncích. Přerazila bych to zvíře.

Je hodnej, jen když ví, že se koukám. Jakmile vyklidíme byt, má kocourek volné packy a to je potom kreativity... :D

8 stuprum stuprum | Web | 12. listopadu 2014 v 2:06 | Reagovat

Hodí se, že umí být děsně horký - v zimě si ho můžeš půjčovat na ohřátí. :)

9 Magdaléna Magdaléna | Web | 12. listopadu 2014 v 20:26 | Reagovat

To je přesně jako u nás. Už jsme koupily třetí záclony, ale stejně jí milujeme. Kytky (k mé radosti) také z mého pokoje zmizely. Kamarádce poškrábala celá záda, když ležela na zemi, kamarádovi zmastila ruku a snědla čokoládovou pěnu. Pekelník ji krmí kyselejma okurkama a nejkyseli se tvářím jí.
Babička jí nosí kostičky uzenýho a kočka je honí po celé podlaze. Leskne se pak, to je fakt (ta podlaha, a pak i kočka) :)

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 13. listopadu 2014 v 12:59 | Reagovat

Tomu filosofové říkají "jednota protikladů" :-)

11 Elwin Elwin | E-mail | Web | 13. listopadu 2014 v 14:05 | Reagovat

awww *slintá nad fotkami* bože, ten je tááák krásnej. A tvoje fotky jsou úžasný a on je úžasnej a  prostě áááá :D úplně cítím pod rukou ten hebounkej kožíšek, ach jej :)

12 Van Vendy Van Vendy | Web | 16. listopadu 2014 v 17:05 | Reagovat

Vojta je úžasnej a je nádhernej a je kreativní a je na zabití a je milovanej. Krásnej kocourek! A jedno máš jisté - nenudíš se :-)
Ale neboj, to se časem zklidní... :-)

13 Bev Bev | E-mail | Web | 21. listopadu 2014 v 9:37 | Reagovat

Ty to tak umíš podat, přesně takhle to s těma darebákama je. Člověk by je přetrhnul a nakonec je stejně pochválí a obdivuje. Moc pěkné. :)

14 Bels Bels | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 11:06 | Reagovat

Koťata jsou stejně nejlepší stvoření :D Pak to vyroste a po většinu času to jen chrní nebo je někde na vandru :) Máme podobného ďábla doma, akorát celočerného :)
Btw na té spinkací fotce je k sežrání, ty uši vypadají v poměru se zbytkem těla děsně obrovsky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama