Jak vybrat vysokou školu

27. ledna 2015 v 22:36 | Teeda |  Myšlenky
Je to tady. Období podávání přihlášek na vysokou. Plány, sny, znechucení, scia, lži, prachy a především otazníky. Ty životní. Mám kolem sebe celkem dost lidí, kteří si podávají přihlášky. Někteří poprvé, jiní už zase a zase a zase. Já už to mám za sebou. Nikam se nehlásím, ale dívám se a myslím si.




Měla jsem skutečné štěstí. Vždy jsem vybírala skvěle. Ne každý se má tak, že ho vezmou tam, kam se hlásí a dostane se pokaždé tam, kam chce. A hlavně, studuje to, co ho baví. A tak k tomu něco povím. Prošla jsem klasickou univerzitou, vyšší odbornou školou i univerzitou s vysokou prestiží. A tak už dokážu trochu srovnat, čeho se vám kde dostane a jaké jsou klady a zápory všech zmíněných variant.

Jestli je to teprve před vámi, zamyslete se. Než podáte přihlášku, uvažujte logicky. Mám kolem sebe nespočet vystudovaných filozofů a humanistů. Nikdo z nich není ničím. Každá škola se vám bude snažit nakecat, že po absolvování jejího oboru najdete uplatnění všude možně. Jenže trh práce je neúprosný. A vy to nebudete studovat sami. Neměli byste přemýšlet, co chcete studovat, ale čím byste jednou chtěli být a zároveň, jestli vám bude platové ohodnocení v takovém oboru dostačující. Když se nad tím zamyslíte už teď, ušetříte si v budoucnosti kopu starostí.

Celkem běžné je, že ve dvaceti nevíte, co chcete. Je to přirozený, protože nežijeme v socialismu - nikdo nic nelajnuje, svoboda je všudypřítomná a vy nevíte, čeho si kousnout dřív, protože možností je milion. Pokud tedy skutečně nevíte, jděte po svých schopnostech. Najděte a sepište všechno, v čem vyčníváte nad ostatní, jste v tom jiní nebo vás to baví více než cokoli jiného. Důležité je co chcete. Ověřila jsem si na vlastní oči, že talent není na prvním místě.Je to píle a chtění. Sama jsem v to nevěřila, ale viděla jsem leccos - dokonce i v oblasti umění (i když ne úplně všude) se dá valná část věcí naučit.

Pokud jste sepsali a našli něco, co vám jde, jste v tom dobří nebo je šance, že v tom dobří budete, pokud si uvědomujete reálnou pozici, na které se to dá využít, a máte v hlavě, na jaké finanční úrovni si budete žít, pokud dosáhnete svého cíle, jste připraveni najít odpovídající obor. Tady můžete v mašinerii českého školství trochu narazit.

Neexistuje obor, kde budete studovat jenom to, co vás baví. Vždycky se najde hrozně hloupej a nepotřebnej předmět, u kterého jste si jisti, že vám je na úplné … ehm.. nic. Když už vás pak zase nějaký předmět nadchne, zjistíte, že vyučující je kolosální blb, který vám nejen že nic nepředá, ale ještě otráví to málo, co by mohlo být zajímavé. Nicméně, v životě jsou překážky běžné a pokud s nimi počítáte, tolik vás nepřekvapí. Většina univerzit navíc nabízí volně volitelné předměty a tak si můžete své vzdělání rozšířit o kde co. Například při studiu literatury absolvovat kurz arteterapie nebo archeologii jako já.Je to zábava a nesmírně užitečná věc.

Pokud jste smíření s tím, že cesta oborem bude sice zábavná, ale zároveň nebezpečná a klikatá (se spoustou blbců v cestě), je čas podat přihlášku. Fakt, ale vážně(!) si ohlídejte termín. A teď nemyslím jen to, že většina normálních vejšek má termín do 28. února, ale mám kolem sebe tolik zmařených pokusů už při podání, že zůstává rozum stát. - Ano, jde o přílohy. Důkladně zjistěte, že není potřeba lékařské potvrzení o schopnosti studia nebo vyšetření logopeda. Může se stát, že bude potřeba někým ze školy podepsané doporučení, úředně ověřené vysvědčení a další záludnosti. Jakkoli se to tváří zbytečně, večer před odesláním přihlášky je papír na půlku vyjmenovaných věcí nemožné sehnat. Některé školy navíc čachrují s datem ohledně peněz za přihlášku. Vše musí být do data a to včetně zaplacení poplatku.

A teď zpět k té přihlášce. Až do ní budete vpisovat obor, už předem zkoumejte přijímací řízení. Jestli je to pro vás reálné. Velmi zákeřná jsou scia, která se snaží lidi mechanicky přežvýkat a oddělit talenty od chladných logiků. Pokud víte, že na tento typ testů nejste, vybírejte školy, které se tomuhle svízelnému řešení vyhnuly. Pořád ještě existuje dost univerzit, které zajímá co víte, jací jste a jaké jsou vaše motivace.

Pokud vás zajímá obor, který je k dostání na více místech, doporučuji obhlédnout školu. Nepotřebujete na to ani den otevřených dveří. Vzpomeňte si na Rory Gilmore a její návštěvu Harvardu. Není tak těžké vlézt do školy a podívat se, jaká je tam atmosféra, jací lidé se tam dostali a jak vypadají přednášející. Dneska navíc není problém nají na fb skupinu nějakého oboru a zeptat se přímo studentů. Bývají vstřícní a informace od nich jsou k nezaplacení. Na rozdíl od prospektů škol, vás nemají potřebu přesvědčovat a kecat vám.

Na výběr máte školy soukromé a státní. Co se týče univerzit, byla bych na placené varianty velice opatrná. V Čechách také nálepka soukromé školy neznamená to co v zahraničí. Navíc, dokud máte možnost neplatit, využijte toho. Pokud se přesto dáte soukromou cestou, počítejte, jestli byste byli schopni zaplatit něco z toho sami a jestli vážně neexistuje lepší a levnější varianta. I bez školného totiž studium stojí celkem balík.

Dostala jsem se na úplně normální univerzitu se čtyřmi fakultami a byla jsem velmi spokojená. Více fakult znamená více možností volitelných předmětů. Na menší univerzitě se vám také dostane osobnějšího přístupu a jakési větší sepjatosti. Mám z ní pocit, že vás naučí nejvíce a učitelé jsou vstřícnější a sdílnější.

Prestižní univerzita, která má renomé, je u nás asi jen jedna. Tady nenajdete tak osobní přístup. Nikdo se s vámi moc nepáře a jistým způsobem je to drsná škola života. Naučíte se dodržovat termíny a nebrat slovo učitele na volnou váhu. Stres je větší a učí vás oddělit skutečně potřebné informace. Na přebytky není čas. Odměnou je titul, který nemá jen váhu vzdělání, ale i lesku. Je jen otázka, co je pro vás skutečně důležité.

Vošky. Mají jednu obrovskou výhodu. Stojí na pomezí středních a vysokých škol a jsou mnohem lehčí. Navíc vám nabízí praxi. Sice nemáte bakalářský titul před jménem a můžete si jen dumat na smyslem svého dis. (diplomovaný specialista), ale co, že jo. Jenže ta praxe, ta vám otevírá dveře. Dnešní trh, který je přesycený vysokoškoláky bez špetky reálných zkušeností, totiž prahne po někom, komu nebude muset vysvětlovat, jak se vlastně pracuje. Pokud se do toho dáte, ověřte, jak praxe na takové škole vypadá, kdo ji zajištuje a kolik jí budete mít. A to se týká i uměleckých škol.

Vždy podávejte více přihlášek. Něco vysněného, abyste si nemohli vyčítat, že jste to nezkusili. Něco reálného, co byste chtěli vážně dělat. A něco záchranného, co nemá zase až tak težké přijímačky a mohlo by se vám to hodit, kdyby to hlavní neklaplo.


Jo. Napsala jsem toho hodně, ale jak jsem zmínila, dívám se kolem. A vidím ty krachy. Vidím několik nedostudovaných škol nebo dostudovaných nesmyslných oborů. Vidím své kamarády na pracáku nebo na pracovních pozicích, které je sedřou a nikdy se nebudou mít dobře. A nechtějí tam být. Přitom se stačilo dobře rozhodnout. Tak přemýšlejte. Poučte se z chyb druhých. Plánujte. Věřte si. A nebojte se.


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hellboy hellboy | Web | 27. ledna 2015 v 23:07 | Reagovat

Myslím si, že kdyby to četl nškdo ještě ze základky, tak se tebou řídí, i já bych se řídila. :-) bohužel jsem nechala školu a odstěhovala se do ciziny, kde čekám až mi bude 18 abych začala makat :-) moc pěkně napsaný:-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. ledna 2015 v 23:12 | Reagovat

Moc dobře sepsané. Kdybych měl podobnou volbu před sebou, zamyslel bych se přesně podle tvých rad. Čímž neříkám, že bych si uměl vždycky odpovědět.

3 Miloš Miloš | Web | 27. ledna 2015 v 23:26 | Reagovat

S některými názory moc nesouhlasím.
VOŠky jsou podle mě úplně zbytečným vzdělávacím stupněm. Většina jejich absolventů pak stejně jde na nějaký bakalářský obor, kde jim možná nějaký předmět z VOŠky uznají, ale nejspíš jen minimum.

A že prestižní univerzita je jen jedna (to asi myslíš Univerzitu Karlovu), je spíš jen věc historie, setrvačností v myšlení, případně neinformovanosti. Každý rok se v Hospodářských novinách posuzují školy a fakulty v celé ČR podle většího souboru kritérií a např. podle letošních výsledků brněnské školy výrazně porazily UK, blíže viz zde http://archiv.ihned.cz/c1-63417720-nejlepsi-vysoke-skoly-v-cesku-special-hn.
Nejde ale jen o Brno, nejlepší práva jsou teď v Olomouci (loni vyhrálo Brno), strojírenství v Liberci, někde jinde jsem četl o velkém nárůstu prestiže Univerzity v Hradci Králové.
"Regionální" školy šlapou těm centrálním na paty a mnohde je už předehnaly. UK je značka jako stará dobrá Anglie, ale to není vše.

4 Teeda Teeda | 27. ledna 2015 v 23:41 | Reagovat

[1]: Dík. Třeba to přeci jen ještě někdy užiješ. :)

[2]: Tak správnou odpověď možná někteří nenajdou nikdy. :)

[3]: Tak já jsem si to původně myslela taky. Dokud jsem si sama nekousla. Souvislá tříletá praxe je něco, co prostě vysokoškoláci nemají. Dostala jsem neskutečně kontaktů ma nabídek na práci. Víc než za selé univerzitní studium.
Co se týče prestiže - sama říkám, že nejvíc jsem se naučila na jedné z "normálních unoverzit". Právě setrvačnost a historie dodávají UK, ten lesk. ALe jak také píšu, záleží na prioritách. Pokud jde o samotné vzdělání, není potřeba na tu historii dát. Nenapadlo mě, že se nevyjádřila dost jasně...

5 Rozverný Fabulačník Rozverný Fabulačník | Web | 27. ledna 2015 v 23:54 | Reagovat

Já měl na VŠ jeden celý rok praxi, takže tam se myslím dobře kombinovala výhoda VoŠ a VŠ. Ono jak píšeš tak studium je fakt hodně individuální záležitost a je to hodně o štěstí vybrat si to správné.

6 :-) :-) | 27. ledna 2015 v 23:58 | Reagovat

"Nikdo z nich není ničím."

To je ale hodně blbá formulace.

Myslím, že dnes už to není ani tak o tom co má člověk vystudovaného, ale co umí. Ač se to nezdá, tyhle věci spolu nemusí nutně korespondovat.  A hlavně jestli chce. ;)

7 :-) :-) | 28. ledna 2015 v 0:02 | Reagovat

Jako silný paradox k tomuto článku na mě působí ta slova v záhlaví.

8 Teeda Teeda | 28. ledna 2015 v 0:10 | Reagovat

[5]: Také jsem měla na VŠ praxi, ale je to něco jiného. Spíš tě nechají nahlédnout, než že by ses skutečně zapojil do procesu, který ti dá příležitost.

[6]: No, je to tak. Studovali, ale není z nich nic. Nikdo z nich není ničím. Nebo si někde potkala inzerát - "Hledá se filozof na plný úvazek"?
Také myslím, že je to o tom, co má člověk v sobě a co umí. Tohle není gogmatický článek. Jen nadled po letech od mého rozhodování.
+[7]: Docela nechápu v čem vidíš ten paradox. Upozorňuji na to, že si hodně lidí vybralo špatně a doporučuju, jak vybrat lépe. V tom není paradox...

9 :-) :-) | 28. ledna 2015 v 0:30 | Reagovat

[8]: Když jde člověk studovat filozofií, musí s tímto počítat. Nelíbí se mi tvá definice "ničeho". Minimálně jsou to moudří lidé a pokud je člověk moudrý, má hodnoty někde jinde než v mamonu. Možná by bylo dobré uvážit to, že veškeré vědy vznikly právě z filozofie a to i třeba taková matematika.

A ne, já nestuduji filozofií. Stejně tak jako Miloš s tebou v mnoha věcech nesouhlasím. Člověk si může vybrat a vystudovat na trhu uplatnitelný obor, to mu ale nezajistí že bude v životě šťastný. Je to ale o hodnotách. Znám mnoho lidí, kteří při studiu pracují a doplňují si vzdělání ne za kariérním růstem, ale za něčím čemu se říká "rozšířit  si obzory".

Špatná rozhodnutí patří k životu a tvoří naši životní dráhu stejně tak, jako ta dobrá. Každá zkušenost je dobrá. To, že mnozí udělali chyby je mluvení do větru, všichni děláme chyby. To, co píšeš je zkrátka klišé a fráze, ze které si stejnak nikdo nic nevezme.

10 Cler Cler | Web | 28. ledna 2015 v 7:51 | Reagovat

Nějakou predstavu o tom co chci dělat uz mam a určitě si podám alespon 4 přihlášky. Dneska jdu i na Gaudeamus, tak snad mi to ještě více pomuze :)

11 LoLa LoLa | Web | 28. ledna 2015 v 9:24 | Reagovat

Bože, taky mě to čeká. Mám z toho větší stresy, než ze samotné maturity :D

12 yourcupoftea yourcupoftea | 28. ledna 2015 v 9:52 | Reagovat

Děkuju, toto jsem potřebovala :)

13 Egoped Egoped | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 10:03 | Reagovat

[9]: "Když jde člověk studovat filozofií...Minimálně jsou to moudří lidé" - tohle je takdy dost zvláštní formulace. Diplom z filozofie opravdu neudělá z člověka moudrého.

14 :-) :-) | 28. ledna 2015 v 11:33 | Reagovat

[13]: Uznávám. Tak minimálně jsou to vzdělaní lidé. ;)

15 Yima Yima | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 14:48 | Reagovat

Já jsem ve druháku na gymplu a tak je to zdánlivě daleko, ale už teď se dívám a pomalu se v tom nevyznám čím dál tím víc, takže děkuji za tento článek. :)

16 Magdaléna Magdaléna | Web | 28. ledna 2015 v 15:54 | Reagovat

Tak tenhle článek si mi napsala přímo "na přání" :)
.
Navzdory všem komentářům, co padly nad, s tebou souhlasím. Mám pár kamarádek, které vystudovaly všemožné (pseudo)obory, ale ve finále většinou to jediné, co využily, byla pedagogická (k jejich štěstí studovaly ty školy 2 nebo 3)
.
Já jsem teď přímo v procesu a je to zlo. Říkám, že to jediné, co si přeju, je dostat se jen na jednu školu. Bojím se, že to vybírání by bylo horší než lepší (protože se ve mě bije spíš nerozhodnost ohledně města a dalších detailů než ohledně školy a oboru jako takového)
.
Mám chuť se zeptat, zda jednou bude i konkrétní článek o tom, co přesně studuješ, ale na druhou stranu mě baví utvářet si ten obrázek sama :)

17 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 28. ledna 2015 v 16:43 | Reagovat

Mě to čeká až za hodně dlouho - koneckonců teď bych měla spíš řešit, kam na střední, nebýt na osmiletém gymplu -, ale i tak se o to dost zajímám. Já mám ten problém, že mě přitahují a zajímají právě ty humanitní obory. Jazyky, historie. Uvažovala jsem nad překladatelstvím (že bych překládala českou literaturu nebo psala dabované scénáře do zahraničí, protože si myslím, že u nás máme knihy a filmy na poměrně slušné úrovni, která už dávno měla přesáhnout hranice Česka), nad historií, protože mě nesmírně zajímá a ráda bych psala historické články, zabývala se výzkumem a tak.. A pak jsem taky přemýšlela nad tím, co kdybych na vysokou nešla.

No, mám na to dost času. :)

Stejně jako Magdalénu, i mě by detaily z tvého studentského života zajímaly. :)

18 Teeda Teeda | 28. ledna 2015 v 23:10 | Reagovat

[9]: Mezi moudrým a studovaným člověkem je rozdíl. A Základní věc je, si stanovit, čeho chce člověk dosáhnout, čím chce být a proč to vlastně dělá. Jde mi o lidi, co školy studují, protože prostě neví co.
Asi je další tvoje reakce fuk, protože takový nepochopení a vůbec, je to jak mluvit s klikou u dveří no... je to legrace, když někdo oponuje takhle blbě. Asi nemám na tohle nervy. :D Přeju ti, abys jednou byla tedy že moudrá a pořádně to těm nemoudrým na pracáku nandala. :D

[15]: Jestli cokoli z toho co jsem napsala pomohlo, těší mě to. :)

[16]: :) No, vím jak nelehké to je. A věřím, že má smysl se v tomhle případě rozhodovat podle pocitů.
A jaké obory v jakých městech zvažuješ?
(jinak já si myslím, že jsem tu už něco málo "práskla", ale i tak.. nechce se mi to rozvádět :) )

[17]: Víš já humanitní obory vůbec nezatracuji. Hlavně když víš, co z toho budeš dělat. Mám spíš na mysli ty nekonkrétní věci ze kterých neexistuje jasně vyplývající uplatnění. Vždycky když mi někdo povídá o tom, co studuje za obor, tak mu na to říkám "aha, a co z tebe bude?" a ti lidé mi dost často říkají něco jako "hm, to by mě taky zajímalo". A tohle je přesně to, co je špatně a to, proč jsem článek psala. Hlavní je si ujasnit co chceš a pak si za tím jít. :)

19 Magdaléna Magdaléna | Web | 29. ledna 2015 v 16:51 | Reagovat

[18]: Co zvažuju asi prásknu až ve chvíli, kdy budu mít za sebou přijímačky (nebo alespoň část). :) Ale mezi městy Praha úplně nefiguruje...
.
Mám spíš na mysli ty nekonkrétní věci ze kterých neexistuje jasně vyplývající uplatnění. - myslím, že mi kdosi říkal, že někde v zahraničí jsou obory často navázané na pracovní pozici případně firmu. Nepřijde mi to jako úplně špatná myšlenka, na druhou stranu to dost ztěžuje případnou prostupnost.

20 christiiinka christiiinka | Web | 31. ledna 2015 v 14:04 | Reagovat

Vážně dobrý článek, který by mohl hodně maturantům pomoct. Já jsem měla štěstí, celou dobu jsem tak nějak nenápadně směřovala tam, kde jsem teď a i přes vyjmenované překážky jsem doopravdy spokojená, už chybí jen dostudovat :-). S těma přihláškami by to chtělo dvakrát podtrhnout. Živě si pamatuju, jak jsem se prvního března ptala přítele na něco ohledně přihlášek a náhodou jsem zjistila, že si vlastně žádnou nepodal, protože si myslel, že má ještě čas. Málem mě kleplo za něj, naštěstí "typické klučičí" technické obory mají většinou termín podání posunutý o měsíc i víc - asi dobře vědí proč.

S voškou nemám osobní zkušenost, znám ji pouze od kamarádek a mám na ni stejný názor jako ty. Praxe je dneska hodnocena cenou zlata a VŠ praxe se té z vošky většinou nevyrovná, plus vysokoškoláků bude brzy ještě větší přebytek než dnes, protože "nějakou" výšku má dneska s prominutím každý blbeček.

21 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 31. ledna 2015 v 14:40 | Reagovat

Pěkné shrnutí. :) I když mě lehce děsí...

Moje první kritérium byla Praha (mám tam byt), pak jsem to vzala vylučovací metodou podle svých (ne)schopností, na zbylých pár oborů jsem se zašla podívat a dopadlo to typicky pro mě: vybírám podle lidí. Nehledám ani tak kapacity, ale hlavně vyučující, pro které je to, co učí, důležité, je na nich vidět, že je to baví a věří svému oboru, že mu rozumí a chtějí ho rozvíjet dál... Není pro mě nic víc odpuzujícího, než představa, že studuji obor, který se učí už padesát let stejně, nikdo do něj nic nového nepřináší, a já jsem jen další číslo, které jím projde (možná :-D).
Samozřejmě nějaký naprosto 'nekonkrétní obor bez uplatnění' nezachrání ani vyučující-Bůh. :-D

22 eazi eazi | Web | 1. února 2015 v 1:33 | Reagovat

Krásně napsané. :)
Mě vždy mrzí, že jsem se v dětství nevěnovala hře na nástroj a mám totální hudební hluch...
Tím mi byly některé možnosti zavřeny ještě před tím, než jsem nad nimi začala přemýšlet (např. učitelství pro 1.stupeň, školka,...)
Docela by mě zajímalo, zda jsi studovala JČU (bc) a pak UK (mgr) nebo úplně jinak a něco jiného. Ale asi to nechceš říct, tak asi budu dál žít v tom, co si myslím. ;)

23 Teeda Teeda | Web | 1. února 2015 v 23:47 | Reagovat

[20]: Jo. Chlapi jsou na tohle vůbec specialisti. :D

[21]:Rovnou ti řeknu, že tohle dopředu nikdy o těch vejškách nezjistíš. To, že je někdo garantem předmětu (a zaštiťuje ho svým jménem) zdaleka neznamená, že ho sám vyučuje. Naví dost často jiný učitel přednáší a jiné máš na semináře. Je otázkou, kdo tě z nich pak bude také zkoušet. A musím popravdě říct, že je to jako vždy s lidmi.. až časem zjistíš jací vlastně jsou.. .)

[22]: Tak Jihočeška sice jsem, ale jen středoškolsky (prachaticky), jinak jsem studovala úplně jinak a jinde. .)

24 vencisak vencisak | Web | 3. února 2015 v 10:23 | Reagovat

Myslím si, že podstatné na vysokoškolském studiu je využít ty 3, 5 a víc let k získání kontaktů a navázání známostí. Bez toho se ztratíš, ať vystuduješ UK nebo zapadlou soukromou vejšku kdesi v Uherském Hradišti.

Pro změnu si nemyslím, že v ČR je jediná univerzita, která má renomé. :) Ale jako přírodovědec mám úplně jiná kritéria, jak na to nahlížet.

25 sarushef sarushef | Web | 7. února 2015 v 12:26 | Reagovat

Moc dobrej článek.

26 Trinity Estridge Trinity Estridge | Web | 7. února 2015 v 13:24 | Reagovat

Skvělý článek! Já jsem měla tu smůlu, že jsem vyloučila to, co mě nebaví, a došla jsem k tomu, že mi zbývá jen humanitní obory. :D Zatím plánuji hlásit se na vysokou školu ve Skotsku, hlavně kvůli angličtině (ráda bych překládala, učila a tak), obor japonská studia. Což není něco, čím by se úplně dalo uživit, ale skotské vysoké školy nabízí možnost studovat dva až tři obory na jednou, takže přemýšlím, že si ještě přidám něco jako angličtinu, lingvistiku, psychologii nebo tak. :)

27 Teeda Teeda | Web | 8. února 2015 v 22:44 | Reagovat

[24]: Od té doby, co na UK jsem už si to taky nemyslím. .) Ale ty to máš, jako kytičkář, vůbec jinak, to se nedá popřít. :)

[25]: Dík fík. .)

[26]: :D No.. řeknu ti rovnou, že je lepší mít víc oborů, ale zase... všechno má svojí hranici.. :D

28 Van Vendy Van Vendy | Web | 11. února 2015 v 11:38 | Reagovat

Souhlasím nejvíc v tom, že je mnoho vysokých škol, ale málo pracovních příležitostí. Studovat to, co bychom chtěli, je krásné, ale pokud se s tím neuplatníme v práci, je to přepychový koníček.
Navíc dnes nastává zoufalý nedostatek klasických řemeslníků, odborných pracovníků. Tím, že se zrušila mnohá učiliště, zrušily se mnohé příležitosti a také schopnost státu být v mnohém soběstační. Protože, nemůžou být všichni manažeři.
Teď jsem odbočila od vysokých škol, chápu, že je přitažlivé, vzdělávat se a také současně odsouvat shánění stálé práce (dnes žádná sranda, fakt!), ale jedno s druhým souvisí. Nadbytek vysokých a nedostatek učilišť a je tu zaděláno na malér...
K článku samotnému - myslím že to máš celkem dobře ošetřeno a v mnohém máš pravdu. Lepší přijít trochu dřív, nechat si nějaký limit v záloze.

29 Van Vendy Van Vendy | Web | 11. února 2015 v 11:49 | Reagovat

[9]: Dovoluji si trochu nesouhlasit, být vzdělaný neznamená být moudrý. Další kapitola je, umět později znalostí využít v praktickém životě nebo v práci.
Argumentuješ, že spousta studentů při studiu pracuje. Ale je rozdíl pracovat při studiu brigádně a rozdíl po studiu hledat práci na plný úvazek, kde zaměstnavatel odvádí za zaměstnance státu pořádné dávky. A taky platové ohodnocení se později odráží na výši důchodu (i když důchod je pro tebe ještě daleko a kdoví jestli se nezmění přerozdělování). Mít brigádu při studiu se dá a pro zaměstnavatele to není taková zátěž. Ale vstoupit do "pracovního procesu" nastálo a prakticky až do důchodu, to už je jinačí oříšek... a pracáky přetékajícími nezaměstnanými by mohly mluvit. Nehledě, že pracák je jen k tomu, aby evidovaly a zajistily placení povinného pojištění, protože neznám nikoho, včetně mě samotné, komu by sehnaly práci.
Na moudré lidi dnes zaměstnavatelé kašlou, víš. Oni potřebují lidi schopné, nebo lidi ochotné pracovat i v nesmyslných podmínkách.
Přesto, jestli si někdo zachová tolik elánu, že si doplňuje vzdělání, je to jen k dobru.

30 Mispule Mispule | 3. června 2016 v 14:13 | Reagovat

Mně nejvíc dojímají lidi, co si chodí na vejšku pro titul a je jim jedno, co budou studovat, navíc předem ví, že v tom oboru nezůstanou. To je důvod, proč si myslím, že by mělo být všude školný! Já mám školu soukromou (CEVRO) a vybrala jsem si ho právě proto, že ten konkrétní obor dělat chci a dělám, že mě zajímá. Takže mi není "líto peněz", protože za ně dostanu to co chci a nezneužívám veřejné školství k tomu, abych měla titul a pak šla úplně z oboru pryč. Přijde mi to nemravný.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama