Je leden. A po něm jaro...

16. ledna 2017 v 22:22 | Teeda |  Myšlenky
Marně vzpomínám, kdy jsem v půlce ledna měla čas, volno, pohodu. Mám pocit, že kam až se táhnou moje vzpomínky, se táhne i jedno zkouškové za druhým. Pokaždé nachlup stejné. Studené, smutné, nenáviděné. A přece je ve vzduchu teď i něco jiného než jen zbytky studeného kafe a mrazivá rána cestou na tramvaj.




Každý rok sem píšu předsevzetí a bilancuji. Letos jsem si dala na čas.
Počátek minulého roku znamenal skok do neznáma, do nové práce, následovaný nejistotou, zkouškami, dlouhými pracovními neutěšenými dny. A z téhle ponuré temnoty, do které jsem se dobrovolně vrhla, se pomalu, jako by jaro prstíkama roztopilo led, otevřely nové dveře.

Vlastně to celé byla náhoda. Ve škole jsem projevila zájem v hodině a po přednášce za mnou učitel skočil, jestli bych něco takového nechtěla dělat. Nevím, možná. Měla jsem se někdy stavit. Nestavila jsem se. Přišla jiná nabídka a já jí vzala. Jenže teď byl leden, ten studený zlý leden plný zkoušek a práce, co už vím, že mě nebaví a já si šla pro zápočet...
M: A proč vy neděláte radši tady u nás?
J: No já jsem jí to říkal.
Já: Ale já o tom přece vůbec nic nevím...
J: No to je jedno, to bychom vás všechno naučili.
Pár úsměvů a vtípků, zápis do indexu a pryč. Ale rozleželo se mi to.

Když na konci měsíce přišlo na ujednávání smlouvy, úvazku a peněz po zkušebním lednu, podmínky se mi zatraceně nelíbily. A tak jsem to riskla a napsala jsem učiteli mail, jestli ta nabídka platí. Druhý den už jsem s nimi seděla na schůzce a dojednávali jsme, co budu dělat a kolik času mi to zabere. Všechno se to strhlo jako bouřka a vyčistilo celý ten úděsný leden. Původní nabídku jsem odmítla a dala se na tu novou. Pomalu ale jistě. Sem tam ustrašeně a netrpělivě, ale ráda a s príma lidma.

Za tenhle rok jsem se naučila hodně věcí. Konečně jsem dokončila nějakou školu, konečně pracuji na plný úvazek v práci, kde chci být. A bydlím sama. Nikdy jsem nebyla víc samostatná než teď. A je to báječný pocit.

I letos jsem objímala víc, měla víc ráda než dřív, byla trochu sobečtější a pila ještě více kafe a vína. Dostala jsem pusu od třech různých pěkných kluků a upekla hrozně moc dobrých koláčů. Našla jsem si další nové kamarády a znovu mám nablízku ty staré. Světy se protnuly.

Naučila jsem se pár skutečně dobrých dovedností do pracovního i osobního života, a tak trochu mám pocit, že mi teď vůbec nic nechybí. Až na to, že se koloběh opakuje a čas nezastavíš. A tak je to tu zase. Leden. Zatracený zkouškový a s ním večer co večer odkládaná honba za dalším kouskem vzdělání.

Ale tentokrát je to jinak. Protože i přes spánkový deficit, ledničku plnou redbullů a tisíckrát přepisovaný rozpis úkolů, jsem vlastně šťastná. Další rok může být totiž klidně ještě lepší než ten předchozí.
Jen co překonám ten zákeřný leden. Po zimě přece vždycky přijde jaro...


A moje letošní předsevzetí?
... těšit se, nebát se a nestydět se být vpředu.
:)




#bluemonday

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 16. ledna 2017 v 23:04 | Reagovat

Ach ty ledny! Ale ve tvém podání to tentokrát vypadá na měsíc v plném rozpuku :-) Tak ať to tak i pokračuje.

2 Teeda Teeda | 17. ledna 2017 v 0:23 | Reagovat

[1]: Děkuju. No stačí udělat ty zkoušky, zbytek už půjde samo... :)

3 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 17. ledna 2017 v 12:01 | Reagovat

Lednička plná redbullů, jak mně se po ní stýská!

My se taky těšíme...co předvedeš!:)

4 Teeda Teeda | Web | 20. ledna 2017 v 11:49 | Reagovat

[3]: Letos to bude velký. Hned jak dodělám všechny zkoušky... :D :D :D

5 Magdaléna Magdaléna | 23. ledna 2017 v 20:02 | Reagovat

Já chci taky pusu od tří pěkných kluků! :-)
.
Je to moc pozitivní článek. A de facto popisuje to, jak bych se chtěla jednou cítit. Občas se k tomu stavu přiblížím, občas ne. Myslíš, že na to má vliv to kafe a víno? ;-)

6 Teeda Teeda | Web | 1. února 2017 v 23:38 | Reagovat

[5]: Tak za prvé - teda ale, ty záletnice, co by ti na to asi pověděl Pekelník. :)

Za druhé - má! Kafe, abych to ustála s očima otevřenýma, víno, abych občas zahodila tu svoji organizovanou a striktní povahu a dala tomu trochu wild nádech. Bez toho by to nešlo. :)

A za třetí - hele, ty nezbednice... kontroluju poměrně často tvůj blog... vlastně od té tvé Prahy ještě více a nikde ani stopa po novém článku! Hm? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama