Komentáře

1 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 26. června 2017 v 0:41 | Reagovat

Ja kráčam a neviem kam... Blázon

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. června 2017 v 7:01 | Reagovat

Dáváš správné otázky, na které se ale těžko odpovídá. Ono zastírat skutečnost, že člověk není pevně rozhodnutý, co dál, se totiž nemusí jen školou, ale jde to i dalším zaměstnáním a činností. Popravdě, jsem sám velmi zvědavý, co ze mne jednou v životě bude :-).

Ale jsou taková "nezvratná rozhodnutí" a jasný cíl v hledáčku vůbec nutné? Já takový jasný cíl a touhu mám, ale vím předem, že ho nemůžu dosáhnout, protože kdyby se mi to nakrásně podařilo, rozbil bych něco moc cenného jiným lidem a to nechci. Tak se aspoň snažím prožít každý den tak, aby mi dával smysl, přinesl víc dobrého než špatného, něčím (třeba drobným) mě obohatil a já na oplátku zkusil něčím (třeba drobným) obohatit ostatní. Jestli je to skutečnost nebo jen má bláhová fikce, to už musí posoudit jiné autority, které dokážou smysl věcí posoudit i z nadhledu, což, obávám se, my, lidé, nejsme :-).

3 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 26. června 2017 v 15:08 | Reagovat

To samé nyní prožívám já, tak nějak se ocitám na pomezí dvou cest, i když mám pocit, že jich je vlastně mnohem víc....

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 30. června 2017 v 11:54 | Reagovat

Podobně založená kamarádka to vyřešila tím, že teď v podstatě vydělává jenom na kurzy. Raftování, psychoterapeutický výcvik,lindy hop, kovařina, výchovný poradenství...:) A je spokojená :).

A gratuluju!

5 Magdaléna Magdaléna | Web | 2. července 2017 v 9:49 | Reagovat

Gratuluju moc :-) ... a úplně přesně vím, jak se cítíš - tohle, byť u mě trochu menší, prázdno se u mě objeví každé zkouškové.
.
Nevím moc co poradit, protože to ode mě vždycky bude znít nepatřičně, ale sama sobě vždycky říkám, že kdyby mě nic nelimitovalo (a jo, vím, že limituju především já sama sebe), tak asi seberu batoh a někam se vydám. Což se ale, chápu, provádí těžko, když máš fajn práci... A nebo si taky říkám, že bych si založila docela malou kavárničku či papírnictví. Nebo že bych chodila dobrovolničit na internu. A taky bych se naučila hrát tenis. :-)

6 Karin Karin | Web | 19. září 2017 v 10:52 | Reagovat

Občas je lepší chvíli nehledat a on nám život sám ukáže směr :) u mě to bylo miminko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.